mili kamaradi a kamaradky,
predbezne informuji - a oficialni pozvanky se vsemi nalezitostmi jeste zaslu po vikendu mailem - ze welcome back party bude na palmofce 19. října nekdy ve vecernich hodinach - je to streda, ve ctvrtek hraji UJD, a je to tak nejak termin, na kterem jsme se tu jako obyvatele shodli. pripadne namitky rychle do komentaru. Rada bych udelala burzu brazilske hudby a filmu (doneste si ruzna media s hudbou - neco bych si rada zkopirovala pro sebe, neco bych vam mohla zkopirovat ja)
jako lakadlo caipirinha a pokusim se opet o pao de queijo......
tak napiste prosim, jak to vidite
čtvrtek 22. září 2011
trideni fotek
takze jsem zacala tridit fotky na vyvolani, tohle bych neprala ani uhlavnimu nepriteli (mam jich fakt tisice a nemuzu si vybrat)....
nasla jsem a na youtube nahrala video z karnevalu v olinde:
http://www.youtube.com/watch?v=bsZeww72b_I
postupne pridam dalsi videa.... davam tam moznost byt sledovan jen temi uzivateli youtube, kteri maji primy link, takze ho budete muset zkopirovat do listicky...
dalsi dneska nebo zitra. silu a viru
nasla jsem a na youtube nahrala video z karnevalu v olinde:
http://www.youtube.com/watch?v=bsZeww72b_I
postupne pridam dalsi videa.... davam tam moznost byt sledovan jen temi uzivateli youtube, kteri maji primy link, takze ho budete muset zkopirovat do listicky...
dalsi dneska nebo zitra. silu a viru
pondělí 12. září 2011
louceni s brazilii
prvni cesta vedla do ria, posledni cesta tez. to mesto ma proste svoje kouzlo, at se mu clovek brani, jak chce. ja se moc nebranila - ikdyz takovy ty klise o "cidade maravilhosa" me trochu popouzely. balim kufry a popravde mi to moc nejde. uklizecka mi nekam zahrabala obal na spacak, mam asi tak tasku veci, co se nevejdou a asi osm kilo nadvahy (k tomu na vlastnim tele asi tak dve az tri kila .))
ubytovani v santa tereze, programove vyhybani se turistickym atrakcim Zeovi moc nevyslo (donutila jsem ho dojit aspon na ipanemu, copacabanu a pod lanovku na pao de acucar, kam jsme ovsem uz nedojeli...) koupila jsem si jeste par cedecek a devedecek (abych pod originaly schovala mrte vypaleny hudby a filmy od poulicnich prodejcu...) dostala jsem vcera hrnecek a tricko od janete, tak mam i vzpominkove predmety na sampu, kterou timto prohlasuji jako asi nejslabsi navstiveny misto, mozna predposledni, posledni bude asi aracaju (ale nevidela jsem plaze). vcera mi to opet pripomnela silena tlacenice na metro na autobusaku a dopravni zacpa.... a taky zima a zatazeny sedivy nebe... nevim, urcite ma sampa spoustu vyhod, rozmazluje klienty, vozi do noci pizzu domu, nikdy nespi a tak, ale asi to nebude ma krevni skupina.) kazdopadne dole pod timto asi poslednim prispevkem z brazilie najdete par fotek z ria. tesim se na setkani v cechach!
ubytovani v santa tereze, programove vyhybani se turistickym atrakcim Zeovi moc nevyslo (donutila jsem ho dojit aspon na ipanemu, copacabanu a pod lanovku na pao de acucar, kam jsme ovsem uz nedojeli...) koupila jsem si jeste par cedecek a devedecek (abych pod originaly schovala mrte vypaleny hudby a filmy od poulicnich prodejcu...) dostala jsem vcera hrnecek a tricko od janete, tak mam i vzpominkove predmety na sampu, kterou timto prohlasuji jako asi nejslabsi navstiveny misto, mozna predposledni, posledni bude asi aracaju (ale nevidela jsem plaze). vcera mi to opet pripomnela silena tlacenice na metro na autobusaku a dopravni zacpa.... a taky zima a zatazeny sedivy nebe... nevim, urcite ma sampa spoustu vyhod, rozmazluje klienty, vozi do noci pizzu domu, nikdy nespi a tak, ale asi to nebude ma krevni skupina.) kazdopadne dole pod timto asi poslednim prispevkem z brazilie najdete par fotek z ria. tesim se na setkani v cechach!
úterý 6. září 2011
muj prvni kamarad v ulici .)
dneska jsem se byla rozloucit s mym "prvnim kamaradem v ulici"(pominu-li vlastni spolubydlici), kterym je pan z novinoveho stanku (teprve dneska jsme se predstavili jmenem - pan Luis - a to tam chodim od pocatku a od prvniho dne ho zdravim a on mi neustale pomaha sehnat veci blizko bytu a pokazdy me zdravi "oi menina" a po delsich cestach na me vola i pres ulici a pak se vyptava, kde jsem byla a jaky to tam bylo... predstavila jsem mu i mamku a tetu .)
dneska jsem se tedy byla rozloucit, pan se opatrne zeptal, kdy se jako vratim... no, nevim no, ale ujistila jsem ho, ze se nekdy vratim a dala jsem mu darkem becherovku, byl opravdu dojaty! skoro me to rozbrecelo (jsem z odjezdu mirne namekko no). asi mu poslu pak z prahy cumkartu, aby videl, kde to bydlim... opravdu mily pan. je mu tusim 71 let a 68 z toho bydli v tyhle ctvrti, kdysi bydlel o kousek dal, ale nyni bydli v nasem bloku, ale v jinem dome. kazde odpoledne krome nedele pracuje v novinovem stanku a v nedeli pracuje na parkovisti pekarny (jsem se ho ptala jednou, proc nema aspon nedeli volnou, tak rikal, ze ho to bavi - ma spoustu znamych a pokeca si snad s kazdym - a ze je v duchodu a potrebuje penize) asi nejspokojenejsi duchodce, ktereho jsem kdy videla, nikdy si nestezoval na nic, jen se porad usmiva a zdravi kolemjdouci.
toto je tedy takova mala pocta, o ktere se nikdy nedozvi, ale to nevadi.
dole jeho fotografie .)
tot vse, pujdu spat, zitra rano jedu do ria. silu a viru!
dneska jsem se tedy byla rozloucit, pan se opatrne zeptal, kdy se jako vratim... no, nevim no, ale ujistila jsem ho, ze se nekdy vratim a dala jsem mu darkem becherovku, byl opravdu dojaty! skoro me to rozbrecelo (jsem z odjezdu mirne namekko no). asi mu poslu pak z prahy cumkartu, aby videl, kde to bydlim... opravdu mily pan. je mu tusim 71 let a 68 z toho bydli v tyhle ctvrti, kdysi bydlel o kousek dal, ale nyni bydli v nasem bloku, ale v jinem dome. kazde odpoledne krome nedele pracuje v novinovem stanku a v nedeli pracuje na parkovisti pekarny (jsem se ho ptala jednou, proc nema aspon nedeli volnou, tak rikal, ze ho to bavi - ma spoustu znamych a pokeca si snad s kazdym - a ze je v duchodu a potrebuje penize) asi nejspokojenejsi duchodce, ktereho jsem kdy videla, nikdy si nestezoval na nic, jen se porad usmiva a zdravi kolemjdouci.
toto je tedy takova mala pocta, o ktere se nikdy nedozvi, ale to nevadi.
dole jeho fotografie .)
tot vse, pujdu spat, zitra rano jedu do ria. silu a viru!
pondělí 5. září 2011
modra!
no, puvodni plan fialova se nejak nepodaril, ikdyz mi z hlavy tak deset minut nestekala jina nez fialova voda... kazdopadne dosud nejextravagantnejsi, nejdrazsi a nejvymazlenejsi uces, co jsem kdy mela - a pravdepodobne i kdy mit v budoucnu budu .))) jednou za zivot se neco takovyho udelat asi musi .)) takze vysledek po peti hodinach u dvou kaderniku (celych pet hodin me obletovali dva kluci... co vic si prat, ze?!.) viz. dole (omlouvam se za foto, improvizace...) nazivo za tyden - cim driv tim lip, barva se zachvili vypari .(((
neděle 4. září 2011
Ráj
Asi jsem nasla ráj na zemi: jmenuje se boipeba!!! ale moc lidem o tom nerikejte, aby se to nezmenilo v turistickou atrakci .)))
az se proberu do "normalniho" zivota, podam detailnejsi zpravu .))
az se proberu do "normalniho" zivota, podam detailnejsi zpravu .))
úterý 23. srpna 2011
rodinna navsteva
protoze muj pobyt v brazilii zdal se doma byti mirne podezrely, vyrazila na cestu odborna kontrola, ktera poctive prosla vsechnu skolni dokumentaci, vsechny zkouskove testy a prolustrovala vsechny knihy nakoupene na diplomku. za odmenu za vykonanou praci se pak vydala na uspornou a strastiplnou cestu do Ria, na vodopady Iguacu a do Sao Paula. Fotodokumentace prilozena nize, zaznamy z odborne prace komise jsou tajne, nicmene fotky z dovolene si klidne prohlidnete .))) jo a lepsi je to jet od spoda nahoru nez od shora dolu... ale asi je to jedno....
aneb asi pozna i kdo nezna, kdo je moje mamka a kdo moje teta .) a popisky jsou taky misty hodne napomocne...
pro milovniky ofci: ofce prezila
pro milovniky piva: chlazene se da
pro milovniky vody: byl ji dostatek
pro milovniky ria: ctyri dny nestaci!!!!
nyni uz jen sbalit ten odborny material, dopravit ho na letiste a odborne ho odbavit (a hlavne v poradku dopravit)
po trinactym zari se teste - vsechny vas poradne zkontroluju! .))
aneb asi pozna i kdo nezna, kdo je moje mamka a kdo moje teta .) a popisky jsou taky misty hodne napomocne...
pro milovniky ofci: ofce prezila
pro milovniky piva: chlazene se da
pro milovniky vody: byl ji dostatek
pro milovniky ria: ctyri dny nestaci!!!!
nyni uz jen sbalit ten odborny material, dopravit ho na letiste a odborne ho odbavit (a hlavne v poradku dopravit)
po trinactym zari se teste - vsechny vas poradne zkontroluju! .))
středa 10. srpna 2011
fotky z pantanalu
pokusim se na rajce nahrat fotky z pantanalu, tusim, ze asi nejzajimavejsi, no, nevim, jeste ta bolivie...
http://urtscha.rajce.idnes.cz/Pantanal
heslo i login "pantanal" .))
plus par novych fotek dole po dlouhym rolovani
http://urtscha.rajce.idnes.cz/Pantanal
heslo i login "pantanal" .))
plus par novych fotek dole po dlouhym rolovani
objednavky
ahoj
objednavky do 20.8. s predanim v zari jsem myslela spis na veci, ktery doma nesezenete .))) tj. cachaca se nejaka doveze, ale asi to nebude 20 flasek .( pardon. spis knihy nebo tapioca, nebo nevim. levny havaianas .)) pardon.
objednavky do 20.8. s predanim v zari jsem myslela spis na veci, ktery doma nesezenete .))) tj. cachaca se nejaka doveze, ale asi to nebude 20 flasek .( pardon. spis knihy nebo tapioca, nebo nevim. levny havaianas .)) pardon.
neděle 7. srpna 2011
bolivijske letiste a dalsi zazitky .)
takze, sedime na letisti v jedinem internet cafe, mame pred sebou nekonecnych tusim 8 hodin cekani v noci na let nad ranem, tak zkusim trochu sepsat posledni treba tyden nebo dva... poradne ani netusim, kde jsem vlastne skoncila, tak to bude mirny chaos, pardon.
z pantanalu v brazilii jsme se presunuli pres hranici do bolivie, to bylo 20.7. protoze mi koncilo studentske vizum, presne tento den. pak jsme taxikem za 25 kc dojeli do centra mestecka, kde jsme se na radu ubytovali v trochu levnejsim hotylku (pak se ukazalo, ze byl nejlepsi ve meste), stal pro dva s koupelnou 600 na noc, a s kabelovou televizi, coz se ukazalo jako rozhodujici, protoze jsme oba byli nemocny a kuryrovali se 4 dny (po nejaky syrovy ryze me navic chytl prvni bolivijsky prujem... slava endiaronu!)
pak jsme se vydali Tren de la Muerte (vlakem smrti - toto jsem musela samozrejme rodicum v planech zatajit .) do Santa cruz de la sierra, vlak vyrazil v nedeli ve ctyri odpoledne, no, puvodne jsme si mysleli, ze dodrzuji 10km za hodinu pouze v obci, pak nam doslo, ze to je vlak smrti, protoze se cestou k smrti unudite, neni nic videt (je to rovina nudnejsi nez husakovy projevy, jak by rekl nas cestinar na gymplu - budiz mu zeme lehka) a hlavne, v sest se setmelo, takze bylo videt jen sileny obrazovy doprovod jeste silenejsi a neuveritelne hlasity mexicky hudby z osmdesatych let...
santa cruz byla jen prestupni stanice, vyresili jsme plany, zustaneme v levne bolivii misto navratu po zemi pres brazilii se vydame letadlem... (snad to dneska poleti) a pojedeme do sucre a uyuni.
do sucre jsme jeli nocnim busem, vyrazil ve tri, jel rychleji nez vlak, cesta asi za hodinu zacla byt zajimava, protoze krajina se zacala vlnit, videli jsme pomerancovniky - nikdy bych nerekla, ze tu neco takovyho poroste, ale moje znalosti zemepisu jsou holt hodne mizerny... no, cesta vypadala zbesile, ze mi po nalehani sdelil, ze zpoceny dlane jsou ze stresu z busu (cesta pekne drncala, proste jen udusana hlina msitama, obcas asfalt se strasnejma dirama... kopce a propasti nastesti - jak mi pak pozdeji sdelila v sucre jedna nemka - nebylo videt). bus zazitek, bez klimatizace (to jsem na zacatku byla rada, ze tam neni deset stupnu...), smrdici bolivijci (jak nam pred cestou osvetlil mily brazilsky par, proste nemaji teplou vodu a vsude je desna zima na to se koupat...), neuveritelny bordel v busu, proste si koupej pomerance a slupky litaj jednim okynkem ven a druhym za nim zpet (par sem jich chytla do ksichtu)... nejhorsi zazitek navrat z restaurace... citila jsem za jizdy, ze mi neco pristalo na zadech a svalilo se na sedackku, ale nic jsme nenasli, tak to ze prisoudil moji paranoi..no, po navratu z pausy na curani a jezeni jsem na sedacce objevila rozsedlou zvejkacku... a bohuzel teda i na fialovy sukni od kati... muj vztek na bolivijce neznal mezi.. nadavala jsem pul hodiny a pak znovu (nastesti to dopadlo dobre, v nasledujicim meste mi zvykacku v pradelne odstranili!! anizby odstranili sukni z provozu!)
Sucre- neuveritelny prekvapeni!! opet: nikdy me bolivie nezajimala, takze jsem necekala pekne udrzovane, v bolivii nejcistsi mesto co jsem videla, plne bile omitnutych staveb od spanelu, kdysi to bylo hlavni mesto, spousta pamatek, kopce kolem dokola (2600 m n m), mily hostel na doporuceni od nemce, co jsme potkali na hranici... jeden den po busu jsme spali, pak dalsi den jsme se vydali s mistnim pruvodcem se kterym se v jeho obchode zakecal predchozi den Ze do Tarabuca (vedlejsi mesto) a na venkov (do indianske osady)... no, malem jsme tam chcipli... podcenili jsme vyskovy rozdil a 3 hodinova cesta nam trvala 4, zdrzovali jsme znatelne rychlejsi skupinku 4 nemcu... v osade jsme pojedli, popili (bala jsem se, co z ty vody chytim... uvidite fotky).. ale pohoda jazz. odtam je fotka s nazvem bolivijska svatba.... pani domaci, starenka s pet a pul zubem, pradla a pradla... pak jsme asi po hodine odpocinku vyrazili pres hory a doly zpet.. uplne mrtvi jsme zapadli do mensi hospudky, kde jsme ochutnali alkac z kukurice - chicha (cteno jako zdrobnelina kocky s hacky .) no, nic moc .)
dalsi den mrtvi, vecer vylet na hrbitov .) pruvodce jsme - jak jsme se dozvedeli zpetne - asi tak 5x preplatili... dali jsme mu na nase asi 110 kc za 45 minut, gringove no. ale pohoda, ukazal nam hroby a vysvetlil alespon obrysy bolivijske historie. hrbitov narez - honsko neboj, fotky budou .)
dalsi den vylet na dinosaury - na kraji mesta maji megacementarku no a pri dolovani objevili skoro kolmou stenu s podivnymi stopami - pak zjistili, ze se tam kdysi prohnalo nekolik dinosauru, stopy se otiskly na planine, ktera se pri vrasneni vynesla na kolmou stenu... moc jsem to ve spanelstine nepochopila, ale tak nejak to urcite bylo .)
vic nez podivne diry nas zaujaly kopie dinosauru v zivotni velikosti... spousta fotek bude casem snad
pak jsme se presunuli na vyhlidku na mesto v klastere (viz foto s holubickou) a pak na vyhlidkyu za mestem na kopci a jeste jsme stihli nakupy. objevili jsme nejlepsi informacni centrum v cely jizni americe (a dokonce lepsi nez vsechny infa ktery jsem kdy navstivila v portugalsku), chvala jim!
sobotu jsme stravili v buse do uyuni, sice tvrdili po telefonu, ze listky nejsou, ale koupili jsme dva z poslednich sesti a kdyz jsme odchazeli, tak se prihnalo sest argentinek... nase stesti no... bohuzel, 4 z nich pak cestovali, z toho 3 na nasi petce... to jste nezazili... jako by ten bus byl jejich nebo co.
kazdopadne krajina cestou, 10 hodin v buse, totalni masakr. neuveritelny kopce. cestou jsme projeli pres tusim nejvyse polozene mesto na svete Potosi (4200 tusim), ulet.
uyuni - na doporuceni jsme si priplatili pokoj s topenim (vyplatilo se, bo venku mrzlo), tepla voda zamrzla... obesli jsme par cestovek, vybrali nejsympatictejsi (no, sympaticka teda uplne nebyla, ale co nadelate) a dalsi den rano jsme vyrazili. na palube 2 baskove, nemec a nemka a ridic jmenem Primitivo (nekecam!). No, dobrodruzstvi mohlo zacit.
prvni zastavka hrbitov vlaku... viz foto *asi es la vida*, pak salar - nejvetsi solna puost sveta, nadhera.. trochu, no, hodne to vypadalo jako snih, takze pro nasince to takovy zazitek asi nebyl, ale super i tak. mlha bohuzel. obed venku, studeny jidlo, ledovy vichr, obcas nekomu nejaky kus jidla uletel.. viz foto *snidane v trave* spise snidane mezi kaktusy - byl to ostrov ilha da pescada, kdysi obyvany tusim inky (podle me nas pruvodce opravdu nedelal ostudu svemu jmenu - vim, jsem kruta, ale pracuju v branzi a jeho informace bych dokazala dat z fleku taky) - kdysi tu bydleli indiani a podobne... to kdysi proste bylo kdysi... jezdil hodne opatrne... pak jsme zjistili, ze byl nejpomalejsi ze vsech... byl tak pomaly, ze i jit pesky vedle auta by bylo mistama rychlejsi... posledni den (celkem 3) baskum rupli malem nervy a tak se ho zeptali, kolik je max,. rychlost (jeli jsme 25 km za hodinu), silnice udrzovana zeme... no, pry se to lisi, nekdy 60 nekdy 80 a tak...
spali jsme obe noci v takovych ubytovnach *alojamiento basico*, prvni noc mela byt tepla voda, ale vsichni jsme tak nejak tusili, ze to nebude... no, i kdyby byla, ta mistnost byla tak strasidelna, ze bych se asi nedokazala ani svliknout z bundy (neuveritelny vichr a venku pod nulou, okna tesnila asi tak jako v sao paulu...), jeden spacak a jedna deka, trochu zima...
dalsi den se rozestoupila mlha a videli jsme konecne uzasny hory, jeden semiaktivni vulkan, rozlehle plane, prasny cesty a pusto. Nejvic se mi libila Laguna Negra, ktera byla castecne zamrzla. Vsichni jsme s napetim cekali, jestli se na konci dne dostaneme na laguna colorada, kde jsme meli spat a jestli bude otevrena cast narodniho parku (abychom rano vstali v 5 a sli na gejziry a pak na cil cesty lagunu verde, ktera znela skoro jako atlantida...). No, vystoupali jsme do 4700 m n m - viz foto, videli uzasny *barevny jezero* a mistni budka pripominajici budku z Tri veteranu na hranici tech dvou statu - nam sdelila, ze jestli chceme bliz fotit fotky, tak zaplatime 150 bolivianu, asi 400kc... protoze jsme hlasovali, jestli spat nahore a rano zkusit projet na gejziry s tim, ze neni jisty, jestli to pujde (kvuli snehu) nebo jestli budeme spat dole a vratime se dalsi den domu... no, hlasovani ja a jeden bask pro to to zkusit, nemci a Ze oba pro vratit se dolu, a bask pod tihou modrych oci blondate zmrzle nemky hlasoval pro to vratit se, takze vstup do parku abychom si to vyfotili bliz a zmizeli se nam platit fakt nechtelo...
no, pak nastal nejkritictejsi moment cesty: primitivo vypnul motor ... a motor asi tak hodinu nesel nastartovat. ve vichru jsme v dece mrzli v aute (chvala napadu vzit do auta deku - zavazadla cestovala nahore na strese)... baskove sli okouknout situaci a popsali to jako zazrak, ze auto dojelo az sem... no, bali jsme se. pak nas zachranil nejaky dalsi ridic, posledni co prijel po nas (vsichni uz davno odjeli)... mel funkcni draty a nastartoval... pak jsme se dve hodiny v noci za zpevu basku a interkulturni vymeny dopravili do vesnice, kde vsechno ubytovani bylo samozrejme plny, bo se vsichni ubytovali pred nami .) tak meli tri postele a jednu manzelskou, tak jsme nemce nechali na manzelsky (nebyli par) a s basky jsme preckali noc na trojluzaku .) rano snidane venku, bo na slunci tepleji nez uvnitr, sice primitivo tvrdil, ze cesta na hranici s chile kvuli odvozu nemcu je jen 1/2 hodiny zajizdka, nakonec to byla zajizdka 4hodinova.. a cesta zpet bylo totalni utrpeni, me chytl prujem, primitivo jel 35km za hodinu, kdyz nas predjizdeli pomalu i lamy... no, nakonec jsme byli radi, ze jsme dorazili domu.. videli jsme trikrat tu samou cestu... ale tak co uz no, aspon jsme ziskali tipy na baskickou hudbu a hodne se s nima nasmali.
pak jsme zustali den v uyuni, sli jeste jednou na vlaky a zaplatili si taxika na solnou poust, protoze byla modra obloha a asi se sem uz nevratime, minimalne ne v nejblizsich letech... zapad slunce uzasny.. proste uzasny. vsude sul a par kopcu na obzoru.
v noci nocni vlak, 7 hodin, pak hned prestup na bus a cesta do cochabamby.
tam jsme dorazili asi ve dve a cely den proodpocivali v hostelu u autobusaku, dalsi den nakupy, okukovani centra, hodinovy rozhovor s mamkou, tetou, castecne s bratrem a sestrenkou zijici v chile co je na navsteve v cechach a dve vety s otcem .) pozadavek na dovoz koky zamitnut mnou, mamkou zamitnut navrh na porideni si mravenecnika... .) taky pripravy na oslavuy bolivijske nezavislosti - resp. soucast oslav, pruvody mestem, kazda skola nebo jak to organizovali - s hudbou (dechovka) a mazoretkami, totalni kolaps dopravy...
vylet k sose krista pry vetsi nez v riu - mozna vyssi, rozhodne vyhled od ni100x horsi a tim nechci urazit cochabambu... hledani pizerie a nakupy.
vecer mirny sok, ze hori hotel... pak jsme zjisitli, ze kazdy prvni patek v mesici bolivijci *vykuruji* domy, obchody a tak silenym smradem... pali ohnicky v *minigrilech* a zapaluji v nich symboly toho, s cim chteji mit stesti, kdyz to shori cele, tak budou mit stesti, kdyz ne, tak ne.. treba v hotelu mohli palit pry mala zavazadla, aby meli hodne hostu, zena prejici si otehotnet muze palit malou panenku... no, kazdopadne se nedalo dychat skoro nikde. smrad se linul s obchodu s mobily, s nabytkem, s oblecenim... palili vsichni a vsude... byla jsem rada, ze taxikar nic nepalil, aspon ne za jizdy...
dalsi den rano cesta s nejhorsi dopravni spolecnosti v bolivii dosud, hodinu a ctvrt nez jsme vyjeli, pak dvakrat kontrola cely bus vystoupit a nastoupit kvuli narkotikum, ridic nam malem ujel, protoze jsme na hranici sli na zachod (hranice mezi dvema krajema v bolivii) a nejak se mu nechtelo cekat, az ujdeme dva metry, tak troubil jak pominutej... to samy na obed, az jsme mu neco se zem rekli... taky jsem si opsala znacku, asi to nakonec neudelam, ale mela jsem sto chuti si stezovat, bo predjizdel v zatackach a kde bylo jasne na ceduli naznaceno, ze se predjizdet nesmi (silnice mirne katastrofa).
nicmene vyhled neuveritelny cestou, ze sucheho altiplana a vysky 2500mnm jsme se dostali k jednomu kopci, kde se honily mraky a za kopcem byla neuveritelna tropicka vegetace. proste jako mavnutim kouzelneho proutku. neuveritelny sok. a neuveritelna dzungle, kraj, kde se pestuje koka .)
no, a dnesni den jsme stravili poflakovanim se po santa cruz, dokonce jsme sli i do kina (z nudy) nad 3d smoulama zvitezila americka komedie (tusim ze se to jmenuje kill my boss nebo tak nejak), jedina vtipna veta -asi na to nepujdete - byla *mistr motherfucker jones would be proud of us*...
no, a ted to proklate desorganizovane bolivijske letiste. ale uz chybi jen 5 hodin do checkinu, driv to asi neotevrou, pokud vubec otevrou... a pak snad home sweet home.
z pantanalu v brazilii jsme se presunuli pres hranici do bolivie, to bylo 20.7. protoze mi koncilo studentske vizum, presne tento den. pak jsme taxikem za 25 kc dojeli do centra mestecka, kde jsme se na radu ubytovali v trochu levnejsim hotylku (pak se ukazalo, ze byl nejlepsi ve meste), stal pro dva s koupelnou 600 na noc, a s kabelovou televizi, coz se ukazalo jako rozhodujici, protoze jsme oba byli nemocny a kuryrovali se 4 dny (po nejaky syrovy ryze me navic chytl prvni bolivijsky prujem... slava endiaronu!)
pak jsme se vydali Tren de la Muerte (vlakem smrti - toto jsem musela samozrejme rodicum v planech zatajit .) do Santa cruz de la sierra, vlak vyrazil v nedeli ve ctyri odpoledne, no, puvodne jsme si mysleli, ze dodrzuji 10km za hodinu pouze v obci, pak nam doslo, ze to je vlak smrti, protoze se cestou k smrti unudite, neni nic videt (je to rovina nudnejsi nez husakovy projevy, jak by rekl nas cestinar na gymplu - budiz mu zeme lehka) a hlavne, v sest se setmelo, takze bylo videt jen sileny obrazovy doprovod jeste silenejsi a neuveritelne hlasity mexicky hudby z osmdesatych let...
santa cruz byla jen prestupni stanice, vyresili jsme plany, zustaneme v levne bolivii misto navratu po zemi pres brazilii se vydame letadlem... (snad to dneska poleti) a pojedeme do sucre a uyuni.
do sucre jsme jeli nocnim busem, vyrazil ve tri, jel rychleji nez vlak, cesta asi za hodinu zacla byt zajimava, protoze krajina se zacala vlnit, videli jsme pomerancovniky - nikdy bych nerekla, ze tu neco takovyho poroste, ale moje znalosti zemepisu jsou holt hodne mizerny... no, cesta vypadala zbesile, ze mi po nalehani sdelil, ze zpoceny dlane jsou ze stresu z busu (cesta pekne drncala, proste jen udusana hlina msitama, obcas asfalt se strasnejma dirama... kopce a propasti nastesti - jak mi pak pozdeji sdelila v sucre jedna nemka - nebylo videt). bus zazitek, bez klimatizace (to jsem na zacatku byla rada, ze tam neni deset stupnu...), smrdici bolivijci (jak nam pred cestou osvetlil mily brazilsky par, proste nemaji teplou vodu a vsude je desna zima na to se koupat...), neuveritelny bordel v busu, proste si koupej pomerance a slupky litaj jednim okynkem ven a druhym za nim zpet (par sem jich chytla do ksichtu)... nejhorsi zazitek navrat z restaurace... citila jsem za jizdy, ze mi neco pristalo na zadech a svalilo se na sedackku, ale nic jsme nenasli, tak to ze prisoudil moji paranoi..no, po navratu z pausy na curani a jezeni jsem na sedacce objevila rozsedlou zvejkacku... a bohuzel teda i na fialovy sukni od kati... muj vztek na bolivijce neznal mezi.. nadavala jsem pul hodiny a pak znovu (nastesti to dopadlo dobre, v nasledujicim meste mi zvykacku v pradelne odstranili!! anizby odstranili sukni z provozu!)
Sucre- neuveritelny prekvapeni!! opet: nikdy me bolivie nezajimala, takze jsem necekala pekne udrzovane, v bolivii nejcistsi mesto co jsem videla, plne bile omitnutych staveb od spanelu, kdysi to bylo hlavni mesto, spousta pamatek, kopce kolem dokola (2600 m n m), mily hostel na doporuceni od nemce, co jsme potkali na hranici... jeden den po busu jsme spali, pak dalsi den jsme se vydali s mistnim pruvodcem se kterym se v jeho obchode zakecal predchozi den Ze do Tarabuca (vedlejsi mesto) a na venkov (do indianske osady)... no, malem jsme tam chcipli... podcenili jsme vyskovy rozdil a 3 hodinova cesta nam trvala 4, zdrzovali jsme znatelne rychlejsi skupinku 4 nemcu... v osade jsme pojedli, popili (bala jsem se, co z ty vody chytim... uvidite fotky).. ale pohoda jazz. odtam je fotka s nazvem bolivijska svatba.... pani domaci, starenka s pet a pul zubem, pradla a pradla... pak jsme asi po hodine odpocinku vyrazili pres hory a doly zpet.. uplne mrtvi jsme zapadli do mensi hospudky, kde jsme ochutnali alkac z kukurice - chicha (cteno jako zdrobnelina kocky s hacky .) no, nic moc .)
dalsi den mrtvi, vecer vylet na hrbitov .) pruvodce jsme - jak jsme se dozvedeli zpetne - asi tak 5x preplatili... dali jsme mu na nase asi 110 kc za 45 minut, gringove no. ale pohoda, ukazal nam hroby a vysvetlil alespon obrysy bolivijske historie. hrbitov narez - honsko neboj, fotky budou .)
dalsi den vylet na dinosaury - na kraji mesta maji megacementarku no a pri dolovani objevili skoro kolmou stenu s podivnymi stopami - pak zjistili, ze se tam kdysi prohnalo nekolik dinosauru, stopy se otiskly na planine, ktera se pri vrasneni vynesla na kolmou stenu... moc jsem to ve spanelstine nepochopila, ale tak nejak to urcite bylo .)
vic nez podivne diry nas zaujaly kopie dinosauru v zivotni velikosti... spousta fotek bude casem snad
pak jsme se presunuli na vyhlidku na mesto v klastere (viz foto s holubickou) a pak na vyhlidkyu za mestem na kopci a jeste jsme stihli nakupy. objevili jsme nejlepsi informacni centrum v cely jizni americe (a dokonce lepsi nez vsechny infa ktery jsem kdy navstivila v portugalsku), chvala jim!
sobotu jsme stravili v buse do uyuni, sice tvrdili po telefonu, ze listky nejsou, ale koupili jsme dva z poslednich sesti a kdyz jsme odchazeli, tak se prihnalo sest argentinek... nase stesti no... bohuzel, 4 z nich pak cestovali, z toho 3 na nasi petce... to jste nezazili... jako by ten bus byl jejich nebo co.
kazdopadne krajina cestou, 10 hodin v buse, totalni masakr. neuveritelny kopce. cestou jsme projeli pres tusim nejvyse polozene mesto na svete Potosi (4200 tusim), ulet.
uyuni - na doporuceni jsme si priplatili pokoj s topenim (vyplatilo se, bo venku mrzlo), tepla voda zamrzla... obesli jsme par cestovek, vybrali nejsympatictejsi (no, sympaticka teda uplne nebyla, ale co nadelate) a dalsi den rano jsme vyrazili. na palube 2 baskove, nemec a nemka a ridic jmenem Primitivo (nekecam!). No, dobrodruzstvi mohlo zacit.
prvni zastavka hrbitov vlaku... viz foto *asi es la vida*, pak salar - nejvetsi solna puost sveta, nadhera.. trochu, no, hodne to vypadalo jako snih, takze pro nasince to takovy zazitek asi nebyl, ale super i tak. mlha bohuzel. obed venku, studeny jidlo, ledovy vichr, obcas nekomu nejaky kus jidla uletel.. viz foto *snidane v trave* spise snidane mezi kaktusy - byl to ostrov ilha da pescada, kdysi obyvany tusim inky (podle me nas pruvodce opravdu nedelal ostudu svemu jmenu - vim, jsem kruta, ale pracuju v branzi a jeho informace bych dokazala dat z fleku taky) - kdysi tu bydleli indiani a podobne... to kdysi proste bylo kdysi... jezdil hodne opatrne... pak jsme zjistili, ze byl nejpomalejsi ze vsech... byl tak pomaly, ze i jit pesky vedle auta by bylo mistama rychlejsi... posledni den (celkem 3) baskum rupli malem nervy a tak se ho zeptali, kolik je max,. rychlost (jeli jsme 25 km za hodinu), silnice udrzovana zeme... no, pry se to lisi, nekdy 60 nekdy 80 a tak...
spali jsme obe noci v takovych ubytovnach *alojamiento basico*, prvni noc mela byt tepla voda, ale vsichni jsme tak nejak tusili, ze to nebude... no, i kdyby byla, ta mistnost byla tak strasidelna, ze bych se asi nedokazala ani svliknout z bundy (neuveritelny vichr a venku pod nulou, okna tesnila asi tak jako v sao paulu...), jeden spacak a jedna deka, trochu zima...
dalsi den se rozestoupila mlha a videli jsme konecne uzasny hory, jeden semiaktivni vulkan, rozlehle plane, prasny cesty a pusto. Nejvic se mi libila Laguna Negra, ktera byla castecne zamrzla. Vsichni jsme s napetim cekali, jestli se na konci dne dostaneme na laguna colorada, kde jsme meli spat a jestli bude otevrena cast narodniho parku (abychom rano vstali v 5 a sli na gejziry a pak na cil cesty lagunu verde, ktera znela skoro jako atlantida...). No, vystoupali jsme do 4700 m n m - viz foto, videli uzasny *barevny jezero* a mistni budka pripominajici budku z Tri veteranu na hranici tech dvou statu - nam sdelila, ze jestli chceme bliz fotit fotky, tak zaplatime 150 bolivianu, asi 400kc... protoze jsme hlasovali, jestli spat nahore a rano zkusit projet na gejziry s tim, ze neni jisty, jestli to pujde (kvuli snehu) nebo jestli budeme spat dole a vratime se dalsi den domu... no, hlasovani ja a jeden bask pro to to zkusit, nemci a Ze oba pro vratit se dolu, a bask pod tihou modrych oci blondate zmrzle nemky hlasoval pro to vratit se, takze vstup do parku abychom si to vyfotili bliz a zmizeli se nam platit fakt nechtelo...
no, pak nastal nejkritictejsi moment cesty: primitivo vypnul motor ... a motor asi tak hodinu nesel nastartovat. ve vichru jsme v dece mrzli v aute (chvala napadu vzit do auta deku - zavazadla cestovala nahore na strese)... baskove sli okouknout situaci a popsali to jako zazrak, ze auto dojelo az sem... no, bali jsme se. pak nas zachranil nejaky dalsi ridic, posledni co prijel po nas (vsichni uz davno odjeli)... mel funkcni draty a nastartoval... pak jsme se dve hodiny v noci za zpevu basku a interkulturni vymeny dopravili do vesnice, kde vsechno ubytovani bylo samozrejme plny, bo se vsichni ubytovali pred nami .) tak meli tri postele a jednu manzelskou, tak jsme nemce nechali na manzelsky (nebyli par) a s basky jsme preckali noc na trojluzaku .) rano snidane venku, bo na slunci tepleji nez uvnitr, sice primitivo tvrdil, ze cesta na hranici s chile kvuli odvozu nemcu je jen 1/2 hodiny zajizdka, nakonec to byla zajizdka 4hodinova.. a cesta zpet bylo totalni utrpeni, me chytl prujem, primitivo jel 35km za hodinu, kdyz nas predjizdeli pomalu i lamy... no, nakonec jsme byli radi, ze jsme dorazili domu.. videli jsme trikrat tu samou cestu... ale tak co uz no, aspon jsme ziskali tipy na baskickou hudbu a hodne se s nima nasmali.
pak jsme zustali den v uyuni, sli jeste jednou na vlaky a zaplatili si taxika na solnou poust, protoze byla modra obloha a asi se sem uz nevratime, minimalne ne v nejblizsich letech... zapad slunce uzasny.. proste uzasny. vsude sul a par kopcu na obzoru.
v noci nocni vlak, 7 hodin, pak hned prestup na bus a cesta do cochabamby.
tam jsme dorazili asi ve dve a cely den proodpocivali v hostelu u autobusaku, dalsi den nakupy, okukovani centra, hodinovy rozhovor s mamkou, tetou, castecne s bratrem a sestrenkou zijici v chile co je na navsteve v cechach a dve vety s otcem .) pozadavek na dovoz koky zamitnut mnou, mamkou zamitnut navrh na porideni si mravenecnika... .) taky pripravy na oslavuy bolivijske nezavislosti - resp. soucast oslav, pruvody mestem, kazda skola nebo jak to organizovali - s hudbou (dechovka) a mazoretkami, totalni kolaps dopravy...
vylet k sose krista pry vetsi nez v riu - mozna vyssi, rozhodne vyhled od ni100x horsi a tim nechci urazit cochabambu... hledani pizerie a nakupy.
vecer mirny sok, ze hori hotel... pak jsme zjisitli, ze kazdy prvni patek v mesici bolivijci *vykuruji* domy, obchody a tak silenym smradem... pali ohnicky v *minigrilech* a zapaluji v nich symboly toho, s cim chteji mit stesti, kdyz to shori cele, tak budou mit stesti, kdyz ne, tak ne.. treba v hotelu mohli palit pry mala zavazadla, aby meli hodne hostu, zena prejici si otehotnet muze palit malou panenku... no, kazdopadne se nedalo dychat skoro nikde. smrad se linul s obchodu s mobily, s nabytkem, s oblecenim... palili vsichni a vsude... byla jsem rada, ze taxikar nic nepalil, aspon ne za jizdy...
dalsi den rano cesta s nejhorsi dopravni spolecnosti v bolivii dosud, hodinu a ctvrt nez jsme vyjeli, pak dvakrat kontrola cely bus vystoupit a nastoupit kvuli narkotikum, ridic nam malem ujel, protoze jsme na hranici sli na zachod (hranice mezi dvema krajema v bolivii) a nejak se mu nechtelo cekat, az ujdeme dva metry, tak troubil jak pominutej... to samy na obed, az jsme mu neco se zem rekli... taky jsem si opsala znacku, asi to nakonec neudelam, ale mela jsem sto chuti si stezovat, bo predjizdel v zatackach a kde bylo jasne na ceduli naznaceno, ze se predjizdet nesmi (silnice mirne katastrofa).
nicmene vyhled neuveritelny cestou, ze sucheho altiplana a vysky 2500mnm jsme se dostali k jednomu kopci, kde se honily mraky a za kopcem byla neuveritelna tropicka vegetace. proste jako mavnutim kouzelneho proutku. neuveritelny sok. a neuveritelna dzungle, kraj, kde se pestuje koka .)
no, a dnesni den jsme stravili poflakovanim se po santa cruz, dokonce jsme sli i do kina (z nudy) nad 3d smoulama zvitezila americka komedie (tusim ze se to jmenuje kill my boss nebo tak nejak), jedina vtipna veta -asi na to nepujdete - byla *mistr motherfucker jones would be proud of us*...
no, a ted to proklate desorganizovane bolivijske letiste. ale uz chybi jen 5 hodin do checkinu, driv to asi neotevrou, pokud vubec otevrou... a pak snad home sweet home.
navrat
zitra nad ranem se vracime do brazilie. do 20.8. prijimam objednavky na dovoz (hlavne vojta, zuzka, kaja? a samozrejme i dalsi), tusim, ze bratr muj blog necte, ale pro jistotu: koku ani jiny drogy, zbrane, zivy ani vycpany zvirata nepovezu .)) mne se tak strasne nechce domu!!!
středa 3. srpna 2011
fotky
dole strucny fotky, prezili jsme teploty pod nulou v pousti v ubytovne bez topeni, solna plan narez, sopky kolem tez, jedna cmoudila, bolivije je krasna!
pátek 29. července 2011
sucre
vazeni a mili
nejvetsim prekvapenim cesty po penedu a celkove state alagoas v brazilii je nyni mesto sucre v bolivii. neuveritelne udrzovany belobou zarici mesto!!!
a super levny!
zitra vyrazime do uyuni.. snad nezmrzneme... drzte palce
8/8 letime ze santa cruz do sao paula.
nefunguje mi tu mobil - ani brazilsky ani cesky (toto je zprava hlavne pro rodice, ktery si to asi ted stejne neprectou... .))
uvidime.
s pozdravem
irca
a kato: diky za komentar!
nejvetsim prekvapenim cesty po penedu a celkove state alagoas v brazilii je nyni mesto sucre v bolivii. neuveritelne udrzovany belobou zarici mesto!!!
a super levny!
zitra vyrazime do uyuni.. snad nezmrzneme... drzte palce
8/8 letime ze santa cruz do sao paula.
nefunguje mi tu mobil - ani brazilsky ani cesky (toto je zprava hlavne pro rodice, ktery si to asi ted stejne neprectou... .))
uvidime.
s pozdravem
irca
a kato: diky za komentar!
sobota 23. července 2011
bolivie
nejprve to nejdulezitejsi: mamco, vse nejlepsi k narozeninam! hlavne hodne zdravi a spoustu nejruznejsich aktivit! za par tydnu si pripijeme v riu caipirinhou!!!
mise dostat se do 20. cervence za hranice brazilie kvuli obnoveni viza splnena - 20.7. jsme dve a pul hodky ve triceti stupnich cekali ve fronte na vystupni razitko na brazilsky strane, urednik se chodil radit, ale nakonec mi ho taky natiskl, na bolivijsky budce jsme vyplnili vstupni formular, dostali razitko a vyrazili do centra (v uvozovkach, ktery ale na spanelsky klavesnici nehodlam dva dny hledat). Podle vysletleni taxikare jsme se ubytovali v drazsim ale lepsim hotelu - stal 650 kc na noc pro dva a byl tak 100krat lepsi nez hotel za 700 bez snidane na druhy strane hranice v brazili, kde jsme spali predchozi noc. tepla sprcha, uklizeno, mile prostredi, zadni svabi a ocividne i nejaka zahrada ci co. na jednu noc nez vyjedeme vlakem dal do vnitrozemi. druhy den jsem jaksi byla nemocna, tak jsme to prodlouzili no a nakonec jsme tu zevlovali asi 6km od hranice s brazilii tri dny. oba jsme ten zevling potrebovali. druhy den rano (po prvni noci) se Ze sel zeptat jak je to se snidani, a oni, ze v 9 konci (a to bylo 11.30), tak jsem si dali obed a zbytek dne prospali. dalsi den jsme meli aspon snidani a odpoledni svacinoveceri, tak jak spime, setrime na jidle.... je tu zima jak chcip, tj. odhadem tak 15 - 18 stupnu, ale citim se po tech tricitkach jako kdyby melo za chvili snezit... dneska asi uz tim vlakem vyrazime, nebo se rovnou muzeme vratit do brazilie. ... asi pojedeme vlakem do santa cruz a pak si dame trasu Che Guevary, pochybuju, ze v tyhle zime budu chtit jit do tech solnych pousti kdesi vysoko v kopcich. necham si to na priste... s tou neuveritelnou rymou se mi nikam nechce. ale tri dny total zevlingu asi stacej. nastesti meli v hotelu (resp, jeste tu jsme .))) HBO a FOX a nevim co jeste za kabelovku, takze Palmofko pozor: videla jsem dalsi dil z nasledujici serie True Blood!!! Stahovani muze zacit!!!
jinak rozdil bolivie brazilie je znatelny na prvni pohled: jen hlavni ulice ma asfalt, zbytek je dusana hlina, mistnaci maj jiny obleceni, taky se snazi z turistu vic vydolovat (za jakoukoliv informaci chteji nejaky drobak), je tu tak o 1/2 neco levnejsi, jidlo je megalevny, zatim jsem bez prujmu, to se musi zatukat, oprasuju svoji spanelstinu a jde to docela, hlavne teda mluvi Ze, spanelsky umi hodne dobre, nebo to tak aspon vypada .)
zkusim jeste pridat fotky z pantanalu, ted z bolivie nic nemam.... taky tu par km za hranicema neni co fotit. a pokoj v hotelu fotit asi nebudu .)
plan je tedy vyrazit 20 hodin vlakem do santa cruz, tam okouknout moznosti, asi dame cestu Che Guevary a kus cesty jezuitskych misiji, jeste jsme uvazovali o Sucre, takze jestli mate nekdo zkusenosti... budu rada.
jinak jsem tu poprvy v zivote videla prodavani leku na kusy, jako ze ustrihnou z platicka jeden dva prasky... nekoupila jsem, bala jsem se, co to je zac, kdyz nemeli takovej ten pribalovej letak.... no, teplomer za 15kc nefungoval, tak doufam, ze jsem se vylecila spankem a brazilskymi antichripkovymi pilulkami a smrkanim, moje smrkani podle me nikdo siroko daleko nevidel, Ze smrkat neumi, a predpokladam, ze svymi slonimi vystoupenimi vsechny okolo desim, bo jak nam tvrdili na prednasce na VSE, jine narody krome cechu nesmrkaji, bo je to vysoce neslusny, takze jsem vysoce neslusna, ale aspon se mozna narozdil od jinych nekdy v budoucnosti uzdravim.)
tot asi vse. zkusim ty fotky,.
jinak ty jedny fotky z pobrezi - maceio a penedo mi proste zmizely a tak je neuvidite. mozna ma neco Ze, ale ten zas nema kabel od fotaku, tak snad po ceste to nejak nekam nahraje a poskytne.
mise dostat se do 20. cervence za hranice brazilie kvuli obnoveni viza splnena - 20.7. jsme dve a pul hodky ve triceti stupnich cekali ve fronte na vystupni razitko na brazilsky strane, urednik se chodil radit, ale nakonec mi ho taky natiskl, na bolivijsky budce jsme vyplnili vstupni formular, dostali razitko a vyrazili do centra (v uvozovkach, ktery ale na spanelsky klavesnici nehodlam dva dny hledat). Podle vysletleni taxikare jsme se ubytovali v drazsim ale lepsim hotelu - stal 650 kc na noc pro dva a byl tak 100krat lepsi nez hotel za 700 bez snidane na druhy strane hranice v brazili, kde jsme spali predchozi noc. tepla sprcha, uklizeno, mile prostredi, zadni svabi a ocividne i nejaka zahrada ci co. na jednu noc nez vyjedeme vlakem dal do vnitrozemi. druhy den jsem jaksi byla nemocna, tak jsme to prodlouzili no a nakonec jsme tu zevlovali asi 6km od hranice s brazilii tri dny. oba jsme ten zevling potrebovali. druhy den rano (po prvni noci) se Ze sel zeptat jak je to se snidani, a oni, ze v 9 konci (a to bylo 11.30), tak jsem si dali obed a zbytek dne prospali. dalsi den jsme meli aspon snidani a odpoledni svacinoveceri, tak jak spime, setrime na jidle.... je tu zima jak chcip, tj. odhadem tak 15 - 18 stupnu, ale citim se po tech tricitkach jako kdyby melo za chvili snezit... dneska asi uz tim vlakem vyrazime, nebo se rovnou muzeme vratit do brazilie. ... asi pojedeme vlakem do santa cruz a pak si dame trasu Che Guevary, pochybuju, ze v tyhle zime budu chtit jit do tech solnych pousti kdesi vysoko v kopcich. necham si to na priste... s tou neuveritelnou rymou se mi nikam nechce. ale tri dny total zevlingu asi stacej. nastesti meli v hotelu (resp, jeste tu jsme .))) HBO a FOX a nevim co jeste za kabelovku, takze Palmofko pozor: videla jsem dalsi dil z nasledujici serie True Blood!!! Stahovani muze zacit!!!
jinak rozdil bolivie brazilie je znatelny na prvni pohled: jen hlavni ulice ma asfalt, zbytek je dusana hlina, mistnaci maj jiny obleceni, taky se snazi z turistu vic vydolovat (za jakoukoliv informaci chteji nejaky drobak), je tu tak o 1/2 neco levnejsi, jidlo je megalevny, zatim jsem bez prujmu, to se musi zatukat, oprasuju svoji spanelstinu a jde to docela, hlavne teda mluvi Ze, spanelsky umi hodne dobre, nebo to tak aspon vypada .)
zkusim jeste pridat fotky z pantanalu, ted z bolivie nic nemam.... taky tu par km za hranicema neni co fotit. a pokoj v hotelu fotit asi nebudu .)
plan je tedy vyrazit 20 hodin vlakem do santa cruz, tam okouknout moznosti, asi dame cestu Che Guevary a kus cesty jezuitskych misiji, jeste jsme uvazovali o Sucre, takze jestli mate nekdo zkusenosti... budu rada.
jinak jsem tu poprvy v zivote videla prodavani leku na kusy, jako ze ustrihnou z platicka jeden dva prasky... nekoupila jsem, bala jsem se, co to je zac, kdyz nemeli takovej ten pribalovej letak.... no, teplomer za 15kc nefungoval, tak doufam, ze jsem se vylecila spankem a brazilskymi antichripkovymi pilulkami a smrkanim, moje smrkani podle me nikdo siroko daleko nevidel, Ze smrkat neumi, a predpokladam, ze svymi slonimi vystoupenimi vsechny okolo desim, bo jak nam tvrdili na prednasce na VSE, jine narody krome cechu nesmrkaji, bo je to vysoce neslusny, takze jsem vysoce neslusna, ale aspon se mozna narozdil od jinych nekdy v budoucnosti uzdravim.)
tot asi vse. zkusim ty fotky,.
jinak ty jedny fotky z pobrezi - maceio a penedo mi proste zmizely a tak je neuvidite. mozna ma neco Ze, ale ten zas nema kabel od fotaku, tak snad po ceste to nejak nekam nahraje a poskytne.
úterý 19. července 2011
pantanal
pantanal byl neuveritelnej!!!
tri dny (necely) jsme byli jaksi v lesomocalu, z nejvetsich zazitku asi z metru spatreny divoce zijici mravenecnik, pasovec, na dalku jelen, z lodi nespocet asi na metr daleko kajmanu (bala jsem se moc - ale nastesti se bali vic oni nez ja)... no a taky jsem ulovila dve pirane (maly), co se neuveritelne mrskaly, jediny ryby co jsem za celej zivot ulovila... mam i foto, pokud se zas neztrati....
bydleli jsme v kempu ale spali v sitich v domku s moskytierou, ale spolubydlici (bylo tam asi 10 siti) jaksi nechavali otevreno, takze mam pravou nohu solidne oznackovanou... jeli jsme hodinu dzipem od cesty campo grande-corumba po Estrada do Parque, pak uhli z hlavni cesty a nechali se dovezt do kempingu.
Pantanal ma strasne moc ptaku. Celou noc tam neco zpivalo, rano se ozval strasnej randal - nejlepsi kohout na svete asi - aranqua - a taky jsem videla tukany, a vlastne jeste dalsi zazitek capibary... videli jsme jednu hned na prijezdovy silnici, pomalu se loudala pri prechazeni, uzasny... a pak prdel dalsi potapejici se do vody a jeste pak dalsi den tri dospely a jednu malou. Jedno dopoledne jsme byli v lese jen ja, Ze a pruvodce, pak dorazili odpoledne 3 kluci a dneska rano jsmebyli na lodi uz v deviti. Pak jsme odjeli a ted trcime na brazilsky hranici v podivnym hotylku... asi nejhorsi kvalita, co jsme zatim videli a cena teda zrovna nizka neni....
zitra snad uz bolivie a vlakem do santa cruz de la sierra, pokud nesnesi, tak dal do sucre, potosi a solar de uyuni.. uvidime, pokud snezi, tak jihem pres paraguay k foz de iguacu...
tri dny (necely) jsme byli jaksi v lesomocalu, z nejvetsich zazitku asi z metru spatreny divoce zijici mravenecnik, pasovec, na dalku jelen, z lodi nespocet asi na metr daleko kajmanu (bala jsem se moc - ale nastesti se bali vic oni nez ja)... no a taky jsem ulovila dve pirane (maly), co se neuveritelne mrskaly, jediny ryby co jsem za celej zivot ulovila... mam i foto, pokud se zas neztrati....
bydleli jsme v kempu ale spali v sitich v domku s moskytierou, ale spolubydlici (bylo tam asi 10 siti) jaksi nechavali otevreno, takze mam pravou nohu solidne oznackovanou... jeli jsme hodinu dzipem od cesty campo grande-corumba po Estrada do Parque, pak uhli z hlavni cesty a nechali se dovezt do kempingu.
Pantanal ma strasne moc ptaku. Celou noc tam neco zpivalo, rano se ozval strasnej randal - nejlepsi kohout na svete asi - aranqua - a taky jsem videla tukany, a vlastne jeste dalsi zazitek capibary... videli jsme jednu hned na prijezdovy silnici, pomalu se loudala pri prechazeni, uzasny... a pak prdel dalsi potapejici se do vody a jeste pak dalsi den tri dospely a jednu malou. Jedno dopoledne jsme byli v lese jen ja, Ze a pruvodce, pak dorazili odpoledne 3 kluci a dneska rano jsmebyli na lodi uz v deviti. Pak jsme odjeli a ted trcime na brazilsky hranici v podivnym hotylku... asi nejhorsi kvalita, co jsme zatim videli a cena teda zrovna nizka neni....
zitra snad uz bolivie a vlakem do santa cruz de la sierra, pokud nesnesi, tak dal do sucre, potosi a solar de uyuni.. uvidime, pokud snezi, tak jihem pres paraguay k foz de iguacu...
ztraceny fotky
posahany brazilsky stary pocitace!!!!
a zatracena moje snaha vytofit vsechno a porad mit plny fotak kravin ktery stejne nikdy nikomu neukazu!
a zatracena moje snaha vytofit vsechno a porad mit plny fotak kravin ktery stejne nikdy nikomu neukazu!
maceio a penedo
Takze jsme se radikalne presunuli z pobrezi pres penedo do aracaju, odkud jsme se tremi lety (do brasilia, do cuiaba a do campo grande) dopravili do vychoziho bodu na zapade brazilie, odkud pokracujeme pres pantanal do corumba na hranici s bolivii (kde jsme ted). sedim v podivnem levnem hotelu, ale maji tu internet a bohuzel jsem zjistila, ze fotky za tyden ze severovychodniho pobrezi se nejak blbe zkopirovaly v poslednim hostelu a musela jsem tez naformatovat fotak (bo nechtel fotit), takze jsem to vsechny fotky za 1 tyden z cesty prisla - a byl to masakr. V maceio prestalo treti den prset takze jsem se posledni den pobytu za dopoledne spalila (ale jen mirne na me pomery).
Pak jsme se dopravili po pobrezi do Peneda na rece Svateho Frantiska, treti nejvetsi v brazilii. Krasny mestecko, plno pekne ornamentalne zdobenych staveb a reka a dobry hotylek kde nam pani z 1200 na noc slevila na 800Kc, se snidani pro dva, s vyhledem na reku a v centru vseho. tak dobry myslim. pak jsme pondnikli prvni organizovany vylet za celou dosavadni cestu - plavbu po rece k jejimu usti. To byl narez nejvetsi a mrzi me ztraceny fotky... bo tam bylo spousta jezirek v pisecnych dunach, par palem, navaty pisek, ocean, reka, mangue.... ulet no. Pak jsme vyrazili do aracaju, kde jsme vlastne jen poobedvali a odleteli do pantanalu.
Pak jsme se dopravili po pobrezi do Peneda na rece Svateho Frantiska, treti nejvetsi v brazilii. Krasny mestecko, plno pekne ornamentalne zdobenych staveb a reka a dobry hotylek kde nam pani z 1200 na noc slevila na 800Kc, se snidani pro dva, s vyhledem na reku a v centru vseho. tak dobry myslim. pak jsme pondnikli prvni organizovany vylet za celou dosavadni cestu - plavbu po rece k jejimu usti. To byl narez nejvetsi a mrzi me ztraceny fotky... bo tam bylo spousta jezirek v pisecnych dunach, par palem, navaty pisek, ocean, reka, mangue.... ulet no. Pak jsme vyrazili do aracaju, kde jsme vlastne jen poobedvali a odleteli do pantanalu.
středa 13. července 2011
maceio - chcilo chcilo a chcilo .)))
jen abyste nezavideli prilis, tak cestovani po brazilii se zvrtlo v destnikovou seanci .)) bo vcera chcalo a chcalo a chcalo, az me z toho poranu bolelo v krku. ale po kave uz je to lepsi a dnes je polojasno, tak vyrazime na plaz - vyhlasene plaze alagoasu jsme si pekne naplanovali ale vcera jsme misto toho jen bloudili centrem, muzea zavreny (nejaky podivny otviraci doby) a tak, bydlime pres couch, asi tak 20m od plaze, ale jak rikam, zatim jsme ji neuzili a dnes pojedeme na nejakou asi 15 km za mestem. tot vse. zitra se vydame na jih do Aracaju... bolivie se blizi! .))
(s)mejte se krasne! pa i.
(s)mejte se krasne! pa i.
pondělí 11. července 2011
snad nove fotky
po tydnu vicemene zevlovani v natalu (ale s cestou a mym rizenim po pobrezi) jsme pripraveni vyrazit nocnim busem 10 hodin na jih do Maceio. tam bydlime u CS Amita Evrona - je to total global couchsurfer, jeho profil je ukazka co umi globalizace, ale vypada na super pohodare. odtam pak ve ctvrtek dal na jih do aracaju a 16. v sobotu let na zapad do campo grande a odtam do bolivie. pobrezi rio grande do norte, kde jsme ted byli, jsou uzasny utesy a cistounka voda, spousta haju palem a neuveritelne velky plantaze cukrovy trtiny, zkusim dodat fotky.
(s)mejte se krasne!
pa irca
(s)mejte se krasne!
pa irca
čtvrtek 7. července 2011
fotky
dole by mel byt strucny mix fotek.... bohuzel rajce na macu nejak nefunguje... takze jen ukazka. ted jedeme objevovat pobrezi rio grande do norte, pocasi bud dest nebo polojasno nebo jasno, jak se to rano vyspi. mejte se!
neděle 3. července 2011
cestovani severovychodem
protoze vcera - jak jsem zoufale napsala - celej den chcilo a chcilo, tak jsme se nejak vycerpali a Ze je asi nemocnej, takze budeme muset moje cestovatelsky ambice trochu zredukovat .( obcas tak ponekud smutne uprostred deste pod destnikem rekne `ja jsem z manaus! my kdyz prsi, tak nikam nechodime...` no, tak v amazonii prsi asi jeste brutalnejs nez tady. kazdopadne je chvili cas nez nekam vyrazime (neprsi - zatim!) neco prispet.
budu to psat asi po dnech a hodne ve zkratce nejvetsi zazitky (uz je to tyden a kousek, co jsem na cestach .))
23. cervna v noci jsem odletela ze sampy do mesta na severovychode (presne v tom cipu jizni ameriky, co zabiha do atlantiku) - mesto se jmenuje Joao Pessoa (Jan Osoba - docela vtipne), pojmenovane na pocest zdejsiho politika, kandidata na viceprezidenta, ktery byl v roce 1930 zabit v nedalekem Recife. Mesto jsem nevidela, dorazila jsem na ubytko ve ctyri rano a dopoledne jsme hledali banku na zaplaceni poplatku za rezervaci, mesto totalne vylidneny, nikde nikdo a vse zavreny, prece jen bylo 24.6. - svaty Jan a obyvatele, pokud meli kam, se uchylili podle me do blizkeho mesta Campina Grande (dve hodky busem na zapad do vnitrozemi), kam jsme i my po neuspesnem hledani otevreny banky vyrazili.
bus mel na dverich napsano `ctete Bibli` takze ja ateista jsem se modlila, aby ji ridic necetl za jizdy... kraj je to hodne nabozensky zalozeny, jen co je pravda... tyhle religiozni oslavy svateho Jana tu vicemene trvaji mesic (cerven). autobusova spolecnost navysila dopravu o jeden bus, cimz zpusobila na autobusaku neuveritelny chaos, dvakrat jsem prenasela svuj megabatoh z kufru do kufru, ale nakonec jsme odjeli. Ubytovali jsem se u moji kamaradky z karnevalu (potkala jsem je v recife v tom samym dome, kde jsem surfovala ja), v byte bylo hodne lidi, takze veselo, dostali jsme matraci nafukovaci v rohu obyvaku a vyrazilo se ven. Nejdriv nam ukazali Sitio Sao Joao (venkovska sidelni jednotka rekneme .)), takova osada kolem kostela, vybudovane umele uprostred velkeho mesta Campina Grande (ma 450 tisic obyvatel a na mape je to takova tecka! - holt tady v brazilii je vsechno vetsi). Ukazka pro zelenace jako ja docela zajimava, bo tam meli vybaveni domu jako na venkove (plne svatych), taky vysazenou cukrovou trtinu, udelanou umelou svatojanskou hranici a tak, vice pri fotkach snad pristi tyden. Pak jsme se sli naveceret a pripravit se na dlouhou noc. Ta kvuli memu vycerpani (bo jsem nespala v letadle) skoncila jiz v pul treti, zatimco mistnaci parili asi tak do sesti. Maji tu specialni namesti u centra mesta `Parque do Povo` (park lidu), kde je mega `pyramida`, kde se tanci hlavne quadrilha (spolecny tanec skupin ve stejnokroji) nebo tam byla sem tam prehlidka cehosi a kohosi .) pak tam mezi stanky s jidlem a restauracemi a osvezovnami byly tez repliky starsich domu, kostelu a tak a taky `ostrovy forro` coz byla mista, kde hrala tradicni hudba, na kterou se tancuje (nevim, asi jako nase polka, rekneme), mistnaci tancej o stosest .)) je to parovy tanec, ale videli jsme i skupinky, ale do tech ostrovu (na parket - budova, ktera ma tri steny otevreny a u ty zavreny je kapela) mohou jen tancici dvojice. Pak tam maji alternativnejsi scenu (kde jsme slyseli moderni marakatu) a taky v dolni casti je mega podium, kde hrajou zname kapely a probiha megaparba.
sobota 25.6. bo vsichni mirne mrtvi, vstavalo se pozde. pak jsme vyrazili autem s Julii a Polianou do Galante, mestecka asi 20 km daleko, kam miril z Campina Grande i vlak forro. V kazdem vagonu hrala jedna kapela - tradicni forro s nazvem `pe de serra` ma jen tri hudebniky (triangl, akordeon a bubinek), vlak byl vyprodan, tak jsme za nim vyrazili autem. Stihli jsme ho na odjezdu z mestecka, neuveritelna scena, lidi na kolejich, stanky tesne u koleji, pred vlakem, ktery jel doslova krokem sli policiste a rozhaneli dav .)) vsude hudba, tanec, chaos, stanky s jidlem a pitim a kravinkama. Z mestecka byl pekny vyhled do krajiny - protoze je zima a je obdobi deste (ktery teda vsichni vitaj samozrejme - obzvlaste zemedelci), tak je to neuveritelne zelena krajina, neco jako nase jaro. Bylo tam par kopcu a rybnik, takze takova skoro ceska krajinka.
po navratu do campiny jsme se nechali vysadit u stare laguny nebo jak to slovo prelozit a obesli jsme si ji (docela dalka), chtela jsem se vyfotit s nejslavnejsimi hudebniky (resp. jejich sochami) ale brazilske krasky se musely kazda nechat vyfotit tak dvacetkrat, a nerespektovaly, ze ja jsem tam stala uz tak dvakrat dyl nez ony (zensky tu jsou mistma stranse drzy podle me - a dravy), takze jsem nastvane odesla bez fotky... jeste jsme vyrazili do parku podivat se, co se tam deje na vecer a po veceri jsem doma usla a uz jsem se neprobudila .)
26. 6. nedele - dopoledne nas probudil zvonek - prisel tatinek poliany, v neuveritelne rozmarne nalade, vsechny vzbudil a recitoval basne a hlavne se pokousel vzbudit do rana parici polianu, coz bylo skoro nemozne, nicmene jsme se mezitim vypravili a tatinek nas svezl na trznici. tam jsme prosli co jsme nasli, popovidali jsme si s par vyrobci, nejlepsi byl pan vyrabejici kozene klobouky a obrazy a pak jsme se najedli a vyrazili na salon tradicinich vyrobku ze statu paraiba (trznice mela jen vyrobky z campiny grande, a i tak toho bylo hodne). Ovsem salon byl narezovej - megastavba a mega moc veci. Koupili jsme jen Cordel (tusim ze pouze severovychodni druh basni lidoveho charakteru), jeslti bude cas, tak poskytnu aspon nazvy nebo pro zajemce pak doma i ty male sesitky (velikost A6), cena kolem 10 az 20 korun, vzdycky s tradicnim obrazkem na predni strane (drevorezba).
Pak jsme se vypravili do Parku Lidu na dalsi davku forro - zacalo prset, pekny slejvak, ktery jsme preckali v restauraci, jak jinak, potom jsme se vypravili do dalsich stanku, kde jsme objevili jednoho z nejslavnejsich autoru Cordelu - Manoela Monteira, myslela jsem, ze uz je mrtvy, nicmene je teda zivy a cily .)) bile vlasy a neuveritelne upovidany, mirne jsem mu nerozumela, ale Ze mi to pak prevypravel .) podepsal nam sve knizecky a vyfotil se s nami. pak jsme jeste vlezli do turistickych informaci a zjistili, o co vsechno prijdeme, pokud budeme sledovat muj cestovni plan (stopu dinosauru, nastenne kresby, vyhledy atd.), ale co se da delat, clovek by potreboval mesic na paraibu, a to bohuzel nemam. jeste jsme vlezli do mistniho kulturniho centricka, kde ucili tancovat forro, Ze netancuje, ale ujala se ho velmi aktivni lektorka, takze si zatancoval tez. Ja jsem tancovala s moderatorem, kterej mel na sobe zlatej ubor s obrazky kaktusu, klobouk na siroko s cipama do boku (dodam foto) a slunecni bryle, prestoze tam byla docela tma... no, exot .) ale tak aspon kroky mi vysvetlil. pak jsem zustali okukovat a odebrali se kolem pulnoci domu, bo druhy den jsme vyrazeli dal.
budu to psat asi po dnech a hodne ve zkratce nejvetsi zazitky (uz je to tyden a kousek, co jsem na cestach .))
23. cervna v noci jsem odletela ze sampy do mesta na severovychode (presne v tom cipu jizni ameriky, co zabiha do atlantiku) - mesto se jmenuje Joao Pessoa (Jan Osoba - docela vtipne), pojmenovane na pocest zdejsiho politika, kandidata na viceprezidenta, ktery byl v roce 1930 zabit v nedalekem Recife. Mesto jsem nevidela, dorazila jsem na ubytko ve ctyri rano a dopoledne jsme hledali banku na zaplaceni poplatku za rezervaci, mesto totalne vylidneny, nikde nikdo a vse zavreny, prece jen bylo 24.6. - svaty Jan a obyvatele, pokud meli kam, se uchylili podle me do blizkeho mesta Campina Grande (dve hodky busem na zapad do vnitrozemi), kam jsme i my po neuspesnem hledani otevreny banky vyrazili.
bus mel na dverich napsano `ctete Bibli` takze ja ateista jsem se modlila, aby ji ridic necetl za jizdy... kraj je to hodne nabozensky zalozeny, jen co je pravda... tyhle religiozni oslavy svateho Jana tu vicemene trvaji mesic (cerven). autobusova spolecnost navysila dopravu o jeden bus, cimz zpusobila na autobusaku neuveritelny chaos, dvakrat jsem prenasela svuj megabatoh z kufru do kufru, ale nakonec jsme odjeli. Ubytovali jsem se u moji kamaradky z karnevalu (potkala jsem je v recife v tom samym dome, kde jsem surfovala ja), v byte bylo hodne lidi, takze veselo, dostali jsme matraci nafukovaci v rohu obyvaku a vyrazilo se ven. Nejdriv nam ukazali Sitio Sao Joao (venkovska sidelni jednotka rekneme .)), takova osada kolem kostela, vybudovane umele uprostred velkeho mesta Campina Grande (ma 450 tisic obyvatel a na mape je to takova tecka! - holt tady v brazilii je vsechno vetsi). Ukazka pro zelenace jako ja docela zajimava, bo tam meli vybaveni domu jako na venkove (plne svatych), taky vysazenou cukrovou trtinu, udelanou umelou svatojanskou hranici a tak, vice pri fotkach snad pristi tyden. Pak jsme se sli naveceret a pripravit se na dlouhou noc. Ta kvuli memu vycerpani (bo jsem nespala v letadle) skoncila jiz v pul treti, zatimco mistnaci parili asi tak do sesti. Maji tu specialni namesti u centra mesta `Parque do Povo` (park lidu), kde je mega `pyramida`, kde se tanci hlavne quadrilha (spolecny tanec skupin ve stejnokroji) nebo tam byla sem tam prehlidka cehosi a kohosi .) pak tam mezi stanky s jidlem a restauracemi a osvezovnami byly tez repliky starsich domu, kostelu a tak a taky `ostrovy forro` coz byla mista, kde hrala tradicni hudba, na kterou se tancuje (nevim, asi jako nase polka, rekneme), mistnaci tancej o stosest .)) je to parovy tanec, ale videli jsme i skupinky, ale do tech ostrovu (na parket - budova, ktera ma tri steny otevreny a u ty zavreny je kapela) mohou jen tancici dvojice. Pak tam maji alternativnejsi scenu (kde jsme slyseli moderni marakatu) a taky v dolni casti je mega podium, kde hrajou zname kapely a probiha megaparba.
sobota 25.6. bo vsichni mirne mrtvi, vstavalo se pozde. pak jsme vyrazili autem s Julii a Polianou do Galante, mestecka asi 20 km daleko, kam miril z Campina Grande i vlak forro. V kazdem vagonu hrala jedna kapela - tradicni forro s nazvem `pe de serra` ma jen tri hudebniky (triangl, akordeon a bubinek), vlak byl vyprodan, tak jsme za nim vyrazili autem. Stihli jsme ho na odjezdu z mestecka, neuveritelna scena, lidi na kolejich, stanky tesne u koleji, pred vlakem, ktery jel doslova krokem sli policiste a rozhaneli dav .)) vsude hudba, tanec, chaos, stanky s jidlem a pitim a kravinkama. Z mestecka byl pekny vyhled do krajiny - protoze je zima a je obdobi deste (ktery teda vsichni vitaj samozrejme - obzvlaste zemedelci), tak je to neuveritelne zelena krajina, neco jako nase jaro. Bylo tam par kopcu a rybnik, takze takova skoro ceska krajinka.
po navratu do campiny jsme se nechali vysadit u stare laguny nebo jak to slovo prelozit a obesli jsme si ji (docela dalka), chtela jsem se vyfotit s nejslavnejsimi hudebniky (resp. jejich sochami) ale brazilske krasky se musely kazda nechat vyfotit tak dvacetkrat, a nerespektovaly, ze ja jsem tam stala uz tak dvakrat dyl nez ony (zensky tu jsou mistma stranse drzy podle me - a dravy), takze jsem nastvane odesla bez fotky... jeste jsme vyrazili do parku podivat se, co se tam deje na vecer a po veceri jsem doma usla a uz jsem se neprobudila .)
26. 6. nedele - dopoledne nas probudil zvonek - prisel tatinek poliany, v neuveritelne rozmarne nalade, vsechny vzbudil a recitoval basne a hlavne se pokousel vzbudit do rana parici polianu, coz bylo skoro nemozne, nicmene jsme se mezitim vypravili a tatinek nas svezl na trznici. tam jsme prosli co jsme nasli, popovidali jsme si s par vyrobci, nejlepsi byl pan vyrabejici kozene klobouky a obrazy a pak jsme se najedli a vyrazili na salon tradicinich vyrobku ze statu paraiba (trznice mela jen vyrobky z campiny grande, a i tak toho bylo hodne). Ovsem salon byl narezovej - megastavba a mega moc veci. Koupili jsme jen Cordel (tusim ze pouze severovychodni druh basni lidoveho charakteru), jeslti bude cas, tak poskytnu aspon nazvy nebo pro zajemce pak doma i ty male sesitky (velikost A6), cena kolem 10 az 20 korun, vzdycky s tradicnim obrazkem na predni strane (drevorezba).
Pak jsme se vypravili do Parku Lidu na dalsi davku forro - zacalo prset, pekny slejvak, ktery jsme preckali v restauraci, jak jinak, potom jsme se vypravili do dalsich stanku, kde jsme objevili jednoho z nejslavnejsich autoru Cordelu - Manoela Monteira, myslela jsem, ze uz je mrtvy, nicmene je teda zivy a cily .)) bile vlasy a neuveritelne upovidany, mirne jsem mu nerozumela, ale Ze mi to pak prevypravel .) podepsal nam sve knizecky a vyfotil se s nami. pak jsme jeste vlezli do turistickych informaci a zjistili, o co vsechno prijdeme, pokud budeme sledovat muj cestovni plan (stopu dinosauru, nastenne kresby, vyhledy atd.), ale co se da delat, clovek by potreboval mesic na paraibu, a to bohuzel nemam. jeste jsme vlezli do mistniho kulturniho centricka, kde ucili tancovat forro, Ze netancuje, ale ujala se ho velmi aktivni lektorka, takze si zatancoval tez. Ja jsem tancovala s moderatorem, kterej mel na sobe zlatej ubor s obrazky kaktusu, klobouk na siroko s cipama do boku (dodam foto) a slunecni bryle, prestoze tam byla docela tma... no, exot .) ale tak aspon kroky mi vysvetlil. pak jsem zustali okukovat a odebrali se kolem pulnoci domu, bo druhy den jsme vyrazeli dal.
sobota 2. července 2011
chcije chcije a chcije
jet na severovychod v zime asi nebyl dobry tah - aneb chcije chcije a chcije.. ale aspon mame vymluvu, proc chodit po trznicich a nakupovat pitominky .))
aneb doufam, ze to brzy prestane. joao pessoa je mesto bliz africe nez jihu brazilie, zitra snad bude jasno, tak okouknu senegal .)) pa irca
aneb doufam, ze to brzy prestane. joao pessoa je mesto bliz africe nez jihu brazilie, zitra snad bude jasno, tak okouknu senegal .)) pa irca
středa 29. června 2011
maior sao joao do mundo .)
aneb nejvetsi oslavy svateho jana na svete .)
no, soutezi tu dve sousedni mesta - sousedni znamena par hodin busem - Caruaru a Campina grande, mne i zemu se vic libila Campina Grande ve state paraiba, ale ted jsme uz v caruaru v pernambuco a vlastne oboji super, jeste jsme stihli jednu noc v Arcoverde, to bylo hodne fajn. No, na severovychode je zima tedy obdobi zimy, v noci tak 21 stupnu, ale prsi. Coz mistni nadsene vitaji, je tu hodne sucho, ale ted je to tu vsechno zeleny a krajina je neco jako na vysoky u kutny hory, zelena jak v dubnu, trochu me to vydesilo.
Cestovani busem je v poho, vse je tu mirne desorganizovany, mistni komari maji radost z nove krve, takze jsem jedinej clovek, kterej tim trpi. Jeste napisu trochu za chvili, ale ted se jdu podivat na vysledky marketingu v latinsky americe .))
pa i.
no, soutezi tu dve sousedni mesta - sousedni znamena par hodin busem - Caruaru a Campina grande, mne i zemu se vic libila Campina Grande ve state paraiba, ale ted jsme uz v caruaru v pernambuco a vlastne oboji super, jeste jsme stihli jednu noc v Arcoverde, to bylo hodne fajn. No, na severovychode je zima tedy obdobi zimy, v noci tak 21 stupnu, ale prsi. Coz mistni nadsene vitaji, je tu hodne sucho, ale ted je to tu vsechno zeleny a krajina je neco jako na vysoky u kutny hory, zelena jak v dubnu, trochu me to vydesilo.
Cestovani busem je v poho, vse je tu mirne desorganizovany, mistni komari maji radost z nove krve, takze jsem jedinej clovek, kterej tim trpi. Jeste napisu trochu za chvili, ale ted se jdu podivat na vysledky marketingu v latinsky americe .))
pa i.
čtvrtek 23. června 2011
velke dobrodruzstvi
tak pomalu odchazim na letiste na dosud nejvetsi expedici .)) mozna az sest tydnu cestovani! takze mi koukejte drzet palce a pesti! silu a viru!
pátek 17. června 2011
vzpominkovy vecer
jak tak tridim fotky, tak vzpominam na ruzny cesty .) a nasla jsem jeste fotky z jednodenniho veselyho vyletu do ubatuby - to je na pobrezi statu sao paulo, 4 hodiny busem. jak jsem meli prvni ceskou party u nas doma (fotky uz jsou na rajceti docela dlouho - ja tam spousta fotek vaclava s bramborakama), tak mel prijit i Honza (druha party byla u nej doma), jenze zustal v ubatube (bylo hezky a tak se mu nechtelo do sampy - si tak myslim). nicmene prisla nabidka tam jet od nedele do utery, tak jsem se v nedeli rano vydala na cestu. projizdka busem byla super - hlavne druha cast, to pobrezi je uzasny!!! samy kopce az u vody, je to neco jako rio bez ria (bez tech domu), naprosto me to dostalo.... no, v puli cesty mi ovsem prisla i smska oznamujici, ze prave (v nedeli!!) honzovi zavolali, ze mu po sesti mesicich druhy den rano dovezou domu kontejner s jeho vecma z indie, takze nic naplat, zustala jsem jedno odpoledne, ale i to stalo za to. protoze chtel honza surfovat a nejak nepraly vlny, tak jsme prosli asi tri ruzny plaze (viz. fotky). na posledni z nich me na konci prochazky stipnul z boku do nohy nejakej "cmelak" (vypadalo to tak, ale bodalo to), takze mi nejaka domorodkyne vyndavala trn, nepovedlo se ji to, tak mi ho pak honza doma tahal pinzetou... otekla mi noha a docela hodne to bolelo, ale druhy den uz to bylo super. vecer jsem se prospala v dome u honzova tchana (opravoval jim tam svetla ci co) a v noci, kdyz to dodelal, jsme se vratili do sampy. pekny vylet... mohl byt delsi, ale co uz, aspon jsem to videla a to se pocita .)
fotky:
http://urtscha.rajce.idnes.cz/ubatuba
heslo i login "ubatuba"
fotky:
http://urtscha.rajce.idnes.cz/ubatuba
heslo i login "ubatuba"
ceska party 2
protoze znam v sao paulu vice cechu nez brazilcu .) tak se konala druha ceska party za vetsi ucasti krajanu .))
http://urtscha.rajce.idnes.cz/ceska_party_2
heslo i login "party2"
poporadku: nejdrive jsem poznala Martinu (nyni jiz je to moje nova sestrenka) a Pedra (jeji pritel, u ktereho jsem prvnich 14 dni surfovala), pak jsem potkala na CS meetingu Vaclava (vysoky hnedovlasy s brylemi), pak jeho pritelkyni Lisanii (byla na nasi prvni party - Vaclav smazil bramboraky), pak jsem potkala pri zarizovani brazilskyho rodnyho cisla cpf nahodou v poupatempo na Se Honzu (vysoky blondak) s jeho pritelkyni Claudii (byla to ona, kdo rozpoznal muj cesky pas a diky tomu jsme se seznamili), no a pak jsem potkala na obede v cesky unii Klaru, ktera tam a na USP uci cestinu. Aneb jeste chybel Martin Lostak z CzechTradu a jeho udajny kamarad Vit, ktery uci na USP kanojistiku (pokud se nepletu).
toz asi tak. podavalo se luxusni veproknedlozelo (hlavne maso a knedliky uzasny!), strudl, babovka, genialni predkrm a pivo .))
hraly cesky vypalovacky (doslo i na peklo - vojtovi diky za tipy!) a vseobecne panovalo veseli nad nedelnim odpolednem a vecerem.
http://urtscha.rajce.idnes.cz/ceska_party_2
heslo i login "party2"
poporadku: nejdrive jsem poznala Martinu (nyni jiz je to moje nova sestrenka) a Pedra (jeji pritel, u ktereho jsem prvnich 14 dni surfovala), pak jsem potkala na CS meetingu Vaclava (vysoky hnedovlasy s brylemi), pak jeho pritelkyni Lisanii (byla na nasi prvni party - Vaclav smazil bramboraky), pak jsem potkala pri zarizovani brazilskyho rodnyho cisla cpf nahodou v poupatempo na Se Honzu (vysoky blondak) s jeho pritelkyni Claudii (byla to ona, kdo rozpoznal muj cesky pas a diky tomu jsme se seznamili), no a pak jsem potkala na obede v cesky unii Klaru, ktera tam a na USP uci cestinu. Aneb jeste chybel Martin Lostak z CzechTradu a jeho udajny kamarad Vit, ktery uci na USP kanojistiku (pokud se nepletu).
toz asi tak. podavalo se luxusni veproknedlozelo (hlavne maso a knedliky uzasny!), strudl, babovka, genialni predkrm a pivo .))
hraly cesky vypalovacky (doslo i na peklo - vojtovi diky za tipy!) a vseobecne panovalo veseli nad nedelnim odpolednem a vecerem.
zatim jsem neumrzla!!!!
pred cestou dohanim resty: tudiz sem dneska snad pridam vetsinu fotek, co mi chybi... bude to dlouha noc .))
no, nastesti jich tolik nemam. text mozna, pokud dodelam nejak rozumne ty fotky (potrebuju vycistit fotak a trochu i komp)
takze: prvni varka jsou fotky, co fotil Ze, aneb jak se chlubit cizim perim ... doufam, ze to potesi hlavne mamku, bo me tam celkem casto uvidi .)))
http://urtscha.rajce.idnes.cz/Zeho_fotky
pozor: heslo i uzivatelsky jmeno je "Ze" - velke Z a male e ...
tak abyste se tam dostali (aneb mne se to napoprvy nepovedlo)
pridavam foto: kraticka ilustrace zivota v sampe .)
http://urtscha.rajce.idnes.cz/doma2
heslo i login "doma2"
no, nastesti jich tolik nemam. text mozna, pokud dodelam nejak rozumne ty fotky (potrebuju vycistit fotak a trochu i komp)
takze: prvni varka jsou fotky, co fotil Ze, aneb jak se chlubit cizim perim ... doufam, ze to potesi hlavne mamku, bo me tam celkem casto uvidi .)))
http://urtscha.rajce.idnes.cz/Zeho_fotky
pozor: heslo i uzivatelsky jmeno je "Ze" - velke Z a male e ...
tak abyste se tam dostali (aneb mne se to napoprvy nepovedlo)
pridavam foto: kraticka ilustrace zivota v sampe .)
http://urtscha.rajce.idnes.cz/doma2
heslo i login "doma2"
pátek 10. června 2011
jeste vetsi zima nez jsme doufali .))
takze vazeni a mili, kdybych se uz neozvala, tak jsem umrzla .)
vazne: ted tu v jedenact dopoledne sedim v mikine a dzinach a bo mi byla zima, tak jsem se zakuklila do spacaku, vrsek pod hlavu mam jako kapuci a jsem v nem zapnuta tak, zemi koukaj jen ruce a tvar .) no nic, vazne jsem tohle nejak necekala, ta konstatni teplota nekde mezi 15 - 18 stupnu je na nic, nastesti nemame teplomer, abych svuj odhad nejak podporila. nicmene vcera jsem asi odolala pocenim utoku nejake chripky nebo anginy a vypada to, ze to ty dva tydny nejak zvladnu a pak odjedu.
skola se pomalu chyli ke konci - vcera jsem dokoncila prezentaci o ceske republice predmet vyvoj instituci brazilskeho statu a po nocnim maratonu dopisovani seminarky (opet cela noc) jsem to odevzdala a snad mi to teda aspon na trojku uzna .)
takze pokracuju uz jen s marketingem, ve kterem se teda brutalne ztracim ale aspon to je zajimavy....
tot asi veskere novinky. taky uz mam zadanou diplomku tak zacnu se sberem informaci, abych to pak nejak z cech nemusela jezdit sbirat sem, asi by se to - oproti portugalsku - mirne prodrazilo.
(s)mejte se krasne!
pa irca
vazne: ted tu v jedenact dopoledne sedim v mikine a dzinach a bo mi byla zima, tak jsem se zakuklila do spacaku, vrsek pod hlavu mam jako kapuci a jsem v nem zapnuta tak, zemi koukaj jen ruce a tvar .) no nic, vazne jsem tohle nejak necekala, ta konstatni teplota nekde mezi 15 - 18 stupnu je na nic, nastesti nemame teplomer, abych svuj odhad nejak podporila. nicmene vcera jsem asi odolala pocenim utoku nejake chripky nebo anginy a vypada to, ze to ty dva tydny nejak zvladnu a pak odjedu.
skola se pomalu chyli ke konci - vcera jsem dokoncila prezentaci o ceske republice predmet vyvoj instituci brazilskeho statu a po nocnim maratonu dopisovani seminarky (opet cela noc) jsem to odevzdala a snad mi to teda aspon na trojku uzna .)
takze pokracuju uz jen s marketingem, ve kterem se teda brutalne ztracim ale aspon to je zajimavy....
tot asi veskere novinky. taky uz mam zadanou diplomku tak zacnu se sberem informaci, abych to pak nejak z cech nemusela jezdit sbirat sem, asi by se to - oproti portugalsku - mirne prodrazilo.
(s)mejte se krasne!
pa irca
sobota 4. června 2011
kus fotek z minas
v ramci psani seminarky jsem se cely den zabyvala jinymi vecmi, takze tady je dalsi kus fotek z minas gerais - hlavne teda priroda a kytky...
http://urtscha.rajce.idnes.cz/MG2/
login i heslo MG2
jinak se mam dobre, je tu zima a uz se tesim az skonci skola .)
http://urtscha.rajce.idnes.cz/MG2/
login i heslo MG2
jinak se mam dobre, je tu zima a uz se tesim az skonci skola .)
pátek 27. května 2011
fotky z cesky vecere
pripada mi, ze si to tu pisu sama pro sebe .) tak si sem dam i fotky z cesky vecere, co probehla asi tak pred mesicem u nas doma, takze foto z interieru je od nas z bytu - japonsky vyhlizejici slecna je moje spolubydlici janete, pak je tam mockrat vaclav otacejici nadhazujici smazici bramboraky a dlouhovlasy mladik je moje "zdedeny doucovani" cestiny (ktery teda spis neprobiha nez probiha), blondata slecna je moje sestrenka martina a posledni slecna je pritelkyne vaclava.
heslo a login je "vecere" bo album ma prilis dlouhy nazev...
http://urtscha.rajce.idnes.cz/ceska_vecere_aneb_jak_vaclav_nadhazoval_cele_odpoledne_bramboraky_./
heslo a login je "vecere" bo album ma prilis dlouhy nazev...
http://urtscha.rajce.idnes.cz/ceska_vecere_aneb_jak_vaclav_nadhazoval_cele_odpoledne_bramboraky_./
středa 25. května 2011
zima!
takze jsem po oddalovani pristoupila k poslednimu kroku zateplovani postele: snazila jsem se co nejdyl spat v dece, co mi poslala mamka (lehka larisa), a pod "erarnim" prosteradlem a dekou, protoze jsem si rikala, bude hur, tak se nesmim moc rozmazlit, no a vcera jsem teda pristoupila ke spani v larise narvane ve spacaku a pod tim prosteradlem s erarni dekou (takovy prehoz vcelku lehky). snad uz o moc chladneji nebude, jinak budu muset koupit takovou tu zednickou penu a zalepit nadobro okno (mezery) a taky jediny dvere do pokoje .)) tak uvidime, do kolika stupnu je perovej spacak po vyprani....
neděle 15. května 2011
minas gerais
vylet do minas se zvrhl v neuveritelnou jizdu klidnym koncem sveta kde lisky davaji dobrou noc a pred spanim vam tu vypraveji historkz od g. rosovi ... .) to je ten muj oblibeny spisovatel. diamantina je narez, couchsurfing v dome ktery je genialne `vystailovanej`s milou rodinkou, vcera prohlidka historickeho centra, vecer skvela mistni hudba na namesti... pohoda klidek... vyrazime pomalu bohuzel zpatky... pres devatero hor a rek... krajinou plnou necekanych vyhledu a zatacek .))
neděle 8. května 2011
neplanovany vylet
vcera se nahodou objevila nabidka odjet na pobrezi statu sao paulo - do ubatuby, takze razim na vylet. od dneska do utery dopoledne, idealni! za jednim cechem co tu zije a co jsem ho potkala na "poupatempo" pri zarizovani toho zazracnyho brazilskyho cisla.... hura na plaz (jak vcera ironicky poznamenal vaclav - musela jsem cekat az na zimu abych vyrazila na skoro nejblizsi plaz, co tu mame .)) i tak je to 4 hodiny busem.
tak snad nezmrznu...
tak snad nezmrznu...
pátek 6. května 2011
TV star z janovic!
pokud chcete vedet, kdo se z naseho maleho mestecka si nejvic proslavil v televizi, pak vezte, ze to je nas hrobnik: natocili o nem uz porad Gen, ted se dostal az ke krausovi!
http://www.iprima.cz/showjanakrause/aktuality/se-spalovacem-mrtvol-o-rakvich-dalsich-vecech-lidskych
kdyz jsem byla mala, tak jsem ho jednou s kamaradkou sledovaly, bo jsme si myslely, ze to je najemny vrah - nechava si barvit vlasy na cerno a v janovicich obcas jezdi s kocarem s konma, ma takovy to starodavny hranaty auto a zajiste je to velmi osobita postava. jeste jsem to nevidela, ale porazil korinkovou, tak to asi bude stat za to .)
http://www.iprima.cz/showjanakrause/aktuality/se-spalovacem-mrtvol-o-rakvich-dalsich-vecech-lidskych
kdyz jsem byla mala, tak jsem ho jednou s kamaradkou sledovaly, bo jsme si myslely, ze to je najemny vrah - nechava si barvit vlasy na cerno a v janovicich obcas jezdi s kocarem s konma, ma takovy to starodavny hranaty auto a zajiste je to velmi osobita postava. jeste jsem to nevidela, ale porazil korinkovou, tak to asi bude stat za to .)
čtvrtek 5. května 2011
twin peaks znelka v reporterech CT
tak sem si k obedu pustila oblibeny porad cetecka a velmi mile me prekvapil - jako pozadi pro obrazky prahy (a samozrejmou kritiku magistratu) pouzili hudbu z twin peaks!
je to hned na zacatku prvni kauzy:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/
uzasny!
no nic....
je to hned na zacatku prvni kauzy:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/
uzasny!
no nic....
pátek 29. dubna 2011
honska na ceste domu
chci oznamit, ze pres vsechny honskovy zpravy domu o tom, jak ho tyram, se nakonec nepotvrdily, a alespon za sebe muzu rict, ze jsem ho celeho se vsema koncetinama posadila na tatuape na bus na letiste .))
takze ted pravdepodobne uz sedi v letadle (nevolal, tak snad nasedl .) jeste se kazdopadne k nam domu nevratil .) celkove tusim hodnoti vylet do brazilie pozitivne (nebo umi vyborne lhat), nejaky mouchy to samozrejme melo (napr. moje pozdni odchazeni z domu a pokazdy totalni uprk na letiste chytat letadlo....) nicmene to prezil a moc parazitu si (snad) neveze .) na prani jsem dala na rajce prvni dve fotky, tak se muzete podivat, snad tam dodam dalsi,.. jeste jsem ani nesepsala zazitky z karnevalu, ale jiste chapete, ze je lepsi ro prozivat nez o tom pak psat, kdyz to ani popsat nejde .) honska asi ustnim vypravenim bude jeste dlouho bavit posluchace a pry se chysta to nejak i pisemne zaznamenat, tak bych to mozna nechala na nem...vezte jen, ze rio, to je pro me srdecni zalezitost, to je proste neco tak strasne krasnyho... a chapada diamantina je pro me kraj guimaraese rosy, at uz tento spisovatel popisoval minas gerais nebo cokoliv jinyho.. ta nedozirna velikost, ta rozlehlost, ta nekonecnost! jen zelena a zelena a zelena a kopce nebe a mraky. pro me taky hodne zajimavy zazitek lezt ve trech lidech s pruvodcem do jeskyne objevene na zacatku 90. let v podstate dost nahodou a jen s plynovou lampou, kde orientace vicemene zavisela na klucinovi kterymu snad nebylo ani dvacet .)) to vite, tri hodiny v podzemi, to se pak clovek docela raduje, kdyz vyleze celej ven (rodicove prominte, slibuju, ze takovyhle hardcore si dam zas az nekdy casem... .) no, a pak salvador, plaze s palmickama a honska nadsenej z mnozstvi cernosske populace, ja totalne vystresovana z poulicnich kradezi (muj fotak pry jiz nema tu hodnotu co mel kdyz mi ho tatka koupil k vanocum pred cestou do portugalska, ale ted je o to hodnotnejsi, kde vsude se mnou uz byl). kazdopadne cesta z meho pohledu jednoznacne uspesna, dalsi povinny vylet po brazilii je za mnou. ted me v kvetnu ceka Minas Gerais!!!
Za tyden budeme mit doma ceskou party (uz tu znam snad vic cechu nez brazilcu) a tak budou bramboraky a kudlanice a pernik .) pripadne typy na cesky jidlo, ktery ani ja nedokazu zkazit prosim prispivejte do komentaru!
jo a dobra zprava - ac to nevypadalo moc pravdepodobne, dala jsem oba aj predmety za B (hodnoceni do E, eFko neudelal). takze tak. aspon nejsem sprt .)
fotky se budu snazit nejak protridit co nejdriv, aspon ty z chapady, ktera asi neni tak znama... jako ta zelena (kterou normalne nemam rada) tady pusobila po mesici v kuse v sao paulu jako balzam na dusi...
(s)mejte se krasne!
takze ted pravdepodobne uz sedi v letadle (nevolal, tak snad nasedl .) jeste se kazdopadne k nam domu nevratil .) celkove tusim hodnoti vylet do brazilie pozitivne (nebo umi vyborne lhat), nejaky mouchy to samozrejme melo (napr. moje pozdni odchazeni z domu a pokazdy totalni uprk na letiste chytat letadlo....) nicmene to prezil a moc parazitu si (snad) neveze .) na prani jsem dala na rajce prvni dve fotky, tak se muzete podivat, snad tam dodam dalsi,.. jeste jsem ani nesepsala zazitky z karnevalu, ale jiste chapete, ze je lepsi ro prozivat nez o tom pak psat, kdyz to ani popsat nejde .) honska asi ustnim vypravenim bude jeste dlouho bavit posluchace a pry se chysta to nejak i pisemne zaznamenat, tak bych to mozna nechala na nem...vezte jen, ze rio, to je pro me srdecni zalezitost, to je proste neco tak strasne krasnyho... a chapada diamantina je pro me kraj guimaraese rosy, at uz tento spisovatel popisoval minas gerais nebo cokoliv jinyho.. ta nedozirna velikost, ta rozlehlost, ta nekonecnost! jen zelena a zelena a zelena a kopce nebe a mraky. pro me taky hodne zajimavy zazitek lezt ve trech lidech s pruvodcem do jeskyne objevene na zacatku 90. let v podstate dost nahodou a jen s plynovou lampou, kde orientace vicemene zavisela na klucinovi kterymu snad nebylo ani dvacet .)) to vite, tri hodiny v podzemi, to se pak clovek docela raduje, kdyz vyleze celej ven (rodicove prominte, slibuju, ze takovyhle hardcore si dam zas az nekdy casem... .) no, a pak salvador, plaze s palmickama a honska nadsenej z mnozstvi cernosske populace, ja totalne vystresovana z poulicnich kradezi (muj fotak pry jiz nema tu hodnotu co mel kdyz mi ho tatka koupil k vanocum pred cestou do portugalska, ale ted je o to hodnotnejsi, kde vsude se mnou uz byl). kazdopadne cesta z meho pohledu jednoznacne uspesna, dalsi povinny vylet po brazilii je za mnou. ted me v kvetnu ceka Minas Gerais!!!
Za tyden budeme mit doma ceskou party (uz tu znam snad vic cechu nez brazilcu) a tak budou bramboraky a kudlanice a pernik .) pripadne typy na cesky jidlo, ktery ani ja nedokazu zkazit prosim prispivejte do komentaru!
jo a dobra zprava - ac to nevypadalo moc pravdepodobne, dala jsem oba aj predmety za B (hodnoceni do E, eFko neudelal). takze tak. aspon nejsem sprt .)
fotky se budu snazit nejak protridit co nejdriv, aspon ty z chapady, ktera asi neni tak znama... jako ta zelena (kterou normalne nemam rada) tady pusobila po mesici v kuse v sao paulu jako balzam na dusi...
(s)mejte se krasne!
pátek 22. dubna 2011
honskirca zije!
ahojky, jen velmi strucne, pro ty, co to necekali, zatim zijeme - honska prisel o boty, rucnik, cerny humor a prisel k par kamaradum parazitum a peknemu opaleni .) honska vzkazuje `mame se dobre, jidla dost´. dneska razime zpatky do ´civilizece´ do Bahie a v utery zpet do sampy. Rio naprosto uzasny, chapada az na vyjimky tez. Tak nam drzte palce, at to jeste prezijem a at se honskovi ty paraziti nerozmnozej! Prej bude rozdavat zajemcum na chov .)
Silu a viru!
Silu a viru!
čtvrtek 14. dubna 2011
honska a ilegalni zasilka
Tak poslusne hlasim, ze honska v poradku a vcelku dorazil do Sao Paula. Vypada nadsen mistni architekturou a zrejme dovezl slunicko .) a teplo!!! a krome toho moje obleceni a vybavicku do kruty brazilsky zimy. mamco mockrat diky! a diky bratre za dovoz, a hani za sandalky, kaji za mail a casopisy..... mam ted druhy vanoce! a dostala jsem super cestovni ofci, takze mame talisman! a pasek na schovavani penez, ale to jsem mozna nemela publikovat. no, musim jeste do skoly a pak hura na vylet!
urcite dame nejake fotky a zpravicky.
urcite dame nejake fotky a zpravicky.
úterý 12. dubna 2011
nic novyho a plany na pristich 14 dni
uz mesic jsem nevytahla paty ze sao paula, trochu tragedie... ale zitra je posledni zkouska tohohle modulu (ze dvou no..zadny velky vykony), vysledky zatim niceho nemam, hodnoceni se trochu obavam, uvidime.. jinak bydleni stale super, mesto stale stejne velky, hluk stale stejne permanentni, venku je trochu vic zima a ted misto odpolednich slejvaku mame kazdy rano jasny nebe, v poledne se privalej mraky a v noci zacne po setmeni prset... nebo prijde rovnou bourka...
co se tyce planu: ve ctvrtek rano prileti kamarad honska, v patek rano vyrazime do ria, v pondeli rano vyrazime do salvadoru, nocim autobusem v pondeli na utery ze salvadoru do chapady diamantiny (prirodni rezervace) a pak zpatky v sobotu do salvadoru a v utery navecer poletime ze salvadoru do sao paula... i pres nektere obavy (logistika) se fakt hodne tesim. uvidime. a taky uvidite (snad budou fotky - urcite!)
tot asi vse - intercambistum jsem se dost vzdalila (bydlim holt pekelne daleko .)) a bateria zkousi hodne nahodne, takze ty jejich zkousky nedavam (i kvuli skole), na party jsem byla jen v patek - CS party kde janete delala DJ... spolu s dalsimi dvema lidmi a nakonec teda hrala jen pri zkousce co si pamatuju (asi ve tri jsem si vzala taxika a odvezla se domu ... janete jeste dovadela dal...) no, jinak asi nic moc novyho. jo pres kamose pedra, co jsem u nej bydlela prvnich 14 dni jsem se dostala k rozhovoru pro nejakyho jeho kamose novinare.. o vymenych studentech v sampe, ten kamos mi v nedeli zavolal, polozil par tradicnich otazek (co tu delam, jak se mi tu libi, co skola, co mimo skolu, jak bych srovnala sampu a portugalsko... no, zadny moudra ze me teda nedostal.. jo a s cim mam nejvetsi problemy a co je na pobytu nejlepsi .) dneska jsem se musela jit nechat vyfotit od jejich fotografa - puvodne to melo byt u stanku s novinama nebo v pekartstvi na rohu (mam zitra tu zkousku), tak mi rekli, at si doma vezmu notase a knihy a ze pojedeme k muzeu ipiranga a ze si me nafotej jak se nekde ucim .)) takze mam fotku s notasem v ruce v parku u muzea ipirangy - jak kdyby pristalo ufo .)) jako tvrdila jsem mu ze je to na me uz jako moc nerealny, ale rikal, ze to je ilustracni foto (snad neskoncim jeste jako pozadi pro nejaky jiny ilustrace.))) no, pri ceste zpatky jsme se jaksi dostali do zacpy, tak jsme tak ruzne mluvili o praze a jeho cestach a tak, no, aspon jsem se zeptala, co to je jako za casak - a ejhle, je to jedinej, kterej jsem si tu kdy koupila tusim (krome loni zakoupeny Guly = Obzerstvi!) - je to podle me docela dost znama Veja - priloha Sao Paulo .) Tak uvidime, jestli se dostanu se svou "mimo-realnou" fotku na prvni stranky casopisu .))))
jj uz mi z ty zitrejsi zkousky mirne hrabe, no nic. kazdopadne casopis koupim a dovezu rodicum, aby na me mohli byt pysni .)
mejte se krasne!
co se tyce planu: ve ctvrtek rano prileti kamarad honska, v patek rano vyrazime do ria, v pondeli rano vyrazime do salvadoru, nocim autobusem v pondeli na utery ze salvadoru do chapady diamantiny (prirodni rezervace) a pak zpatky v sobotu do salvadoru a v utery navecer poletime ze salvadoru do sao paula... i pres nektere obavy (logistika) se fakt hodne tesim. uvidime. a taky uvidite (snad budou fotky - urcite!)
tot asi vse - intercambistum jsem se dost vzdalila (bydlim holt pekelne daleko .)) a bateria zkousi hodne nahodne, takze ty jejich zkousky nedavam (i kvuli skole), na party jsem byla jen v patek - CS party kde janete delala DJ... spolu s dalsimi dvema lidmi a nakonec teda hrala jen pri zkousce co si pamatuju (asi ve tri jsem si vzala taxika a odvezla se domu ... janete jeste dovadela dal...) no, jinak asi nic moc novyho. jo pres kamose pedra, co jsem u nej bydlela prvnich 14 dni jsem se dostala k rozhovoru pro nejakyho jeho kamose novinare.. o vymenych studentech v sampe, ten kamos mi v nedeli zavolal, polozil par tradicnich otazek (co tu delam, jak se mi tu libi, co skola, co mimo skolu, jak bych srovnala sampu a portugalsko... no, zadny moudra ze me teda nedostal.. jo a s cim mam nejvetsi problemy a co je na pobytu nejlepsi .) dneska jsem se musela jit nechat vyfotit od jejich fotografa - puvodne to melo byt u stanku s novinama nebo v pekartstvi na rohu (mam zitra tu zkousku), tak mi rekli, at si doma vezmu notase a knihy a ze pojedeme k muzeu ipiranga a ze si me nafotej jak se nekde ucim .)) takze mam fotku s notasem v ruce v parku u muzea ipirangy - jak kdyby pristalo ufo .)) jako tvrdila jsem mu ze je to na me uz jako moc nerealny, ale rikal, ze to je ilustracni foto (snad neskoncim jeste jako pozadi pro nejaky jiny ilustrace.))) no, pri ceste zpatky jsme se jaksi dostali do zacpy, tak jsme tak ruzne mluvili o praze a jeho cestach a tak, no, aspon jsem se zeptala, co to je jako za casak - a ejhle, je to jedinej, kterej jsem si tu kdy koupila tusim (krome loni zakoupeny Guly = Obzerstvi!) - je to podle me docela dost znama Veja - priloha Sao Paulo .) Tak uvidime, jestli se dostanu se svou "mimo-realnou" fotku na prvni stranky casopisu .))))
jj uz mi z ty zitrejsi zkousky mirne hrabe, no nic. kazdopadne casopis koupim a dovezu rodicum, aby na me mohli byt pysni .)
mejte se krasne!
neděle 10. dubna 2011
pátek 1. dubna 2011
april
cha! sakra! to nebyl april ta knihovna, fakt tu sedim... ale nastesti, vy uz mate doma druhyho... .)
horecka patecni noci
sedim uz od jedenacti ve skolni knihovne a bohuzel zjistuju, ze opravdu existuji knihy na tema, ktere jsem chtela zpracovat .)
takze je otazka, co noveho prinesu vede - asi tradicne nic.)
ale objevila jsem vtipnou citaci pro hanku, tak se tady s vama podelim se vsema - je to z knihy o rizikovem managementu (dohledavam Exxon a obecne kecy)
Communication and information means to communicate responsibly to the community about the operations of the company and how it may affect the surrounding community. Examples, British Petroleum: "We will communicate openly with those who live or work in the vicinity of our facilities to ensure their understanding of our operations, and our understanding of their concerns." .) no nic, asi mi uz hrabe, ale v souvislosti s tim jejich unikem ropy, mi to prijde dost tristni, ze se takovahla spolecnost stane prikladem v ucebnici International Environmental Risk management .) jinak samozrejme uvadeji jako priklady i exxon, shell a tak - a pozor hani, vzdy jako v dobrym!
nicmene v patek jsou v knihovne do desiti, toz tu asi uz tu hodinu jeste vydrzim .))
to se mi myslim jeste nikdy nestalo - trcet do desiti v patek v knihovne .)
jo a diky kamaradce zuzce si muzu stahnout ze skoly neulozitelny a netisknutelny pedeefka s diplomkama, snad me kvuli tomu nezavrou .) at zijou zlaty cesky rucicky a brazilsky "jeitinho" (=talenticek)
takze je otazka, co noveho prinesu vede - asi tradicne nic.)
ale objevila jsem vtipnou citaci pro hanku, tak se tady s vama podelim se vsema - je to z knihy o rizikovem managementu (dohledavam Exxon a obecne kecy)
Communication and information means to communicate responsibly to the community about the operations of the company and how it may affect the surrounding community. Examples, British Petroleum: "We will communicate openly with those who live or work in the vicinity of our facilities to ensure their understanding of our operations, and our understanding of their concerns." .) no nic, asi mi uz hrabe, ale v souvislosti s tim jejich unikem ropy, mi to prijde dost tristni, ze se takovahla spolecnost stane prikladem v ucebnici International Environmental Risk management .) jinak samozrejme uvadeji jako priklady i exxon, shell a tak - a pozor hani, vzdy jako v dobrym!
nicmene v patek jsou v knihovne do desiti, toz tu asi uz tu hodinu jeste vydrzim .))
to se mi myslim jeste nikdy nestalo - trcet do desiti v patek v knihovne .)
jo a diky kamaradce zuzce si muzu stahnout ze skoly neulozitelny a netisknutelny pedeefka s diplomkama, snad me kvuli tomu nezavrou .) at zijou zlaty cesky rucicky a brazilsky "jeitinho" (=talenticek)
čtvrtek 31. března 2011
stripky
tak poslednich 14 dni trcim u kompu bud pisu praci do skoly doma nebo ve skole nebo si pisu s nekym pres chat nebo si s nekym volam nebo ctu lidovky... nejak mam pocit, ze nejdelsi doba bez kompu je kdyz spim.. nonic. asi az do pulky dubna to bude takhle .) nejak jsem ted ani nikde (opravdu) nebyla ani na pivku..aspon jsem dneska vyrazila do "poupatempo" - takova mega kafkovska budova plna uredniku - a - dali mi CPF! Ocekavam, ze se ted vse zmeni, ze se tu budu citit jako doma, ze uz nebudu muset nakupovat letenky pres dalsi lidi, ze budu moc v obchode hrde nadiktovat cislo cpf, ze budu "skoro-plnohodnotnym-brazilcem" (brazilkou). snad nemam prehnana ocekavani!
dneska jsem se zasekla v metru na Se (neco jako nase muzeum, krizovatka nejvytizenejsich linek metra), maj tam takovy otevreny prostor kde je videt ty dve linky, jedna v minus druhym, druha v minus prvnim patre a ja v prizemi... na nekterych stanicich metra maji piana, aby lidi, co jdou kolem, mohli neco zahrat... byl tam kluk, hral podle meho neodborneho posouzeni fakt dobre.. a kolem skupinka kolemjdoucich zpivala... proste jen tak, navecer... tesne pred spickou.. zastavit se a poslouchat.. pekny.. jeste tam byla vystava fotek k tematu voda... jak s ni neplytvat... casem poskytnu udaje... zajimave... a pak me pri odevzdavani pasu za ucelem ziskani cpf oslovil neznamy clovek "ahoj, ceskej pas jsem teda uz pekne dlouho nevidel" - honza, nejak se tu zabydlel, v roce 2005 tu byl poprvy, ted uz je zenatej (manzelka velmi mila brazilka). tak jsem se dohodli na cesky veceri... uvidime.
ted mi ten couchsurfer z natalu poslal nahravky zhudebnenych basni fernanda pessoy... saudades de lisboa... prvni pisen, co jsem pustila - basen - "tudo vale a pena/ se a alma nao e pequena" - to byl prvni vers, co jsem se naucila portugalsky... mam ho napsany na uvodni strane ucebnice s kohoutem.... jeste pred prijimackama.. na nejaky uvodni hodine nam ho tehdy rikal jako kuriozitu hricsina.
tak to zas nahraju na ulozto a dam to nadsencum (predpokladam, ze asi jen kaje) k dispozici.. neni to hudebne pro me tak zajimavy jako ten chico a vida e morte severina, ale je to super i tak... takova podzimni nalada.. a vlastne: tady je podzim!!!! at zije pozdim! jen tu asi nebude barevny listi, kolo, houby a portsky.. ale co uz, bude caipirinha a cestovani po brazilii...
toz, do prace, skola vola.. zase!
dneska jsem se zasekla v metru na Se (neco jako nase muzeum, krizovatka nejvytizenejsich linek metra), maj tam takovy otevreny prostor kde je videt ty dve linky, jedna v minus druhym, druha v minus prvnim patre a ja v prizemi... na nekterych stanicich metra maji piana, aby lidi, co jdou kolem, mohli neco zahrat... byl tam kluk, hral podle meho neodborneho posouzeni fakt dobre.. a kolem skupinka kolemjdoucich zpivala... proste jen tak, navecer... tesne pred spickou.. zastavit se a poslouchat.. pekny.. jeste tam byla vystava fotek k tematu voda... jak s ni neplytvat... casem poskytnu udaje... zajimave... a pak me pri odevzdavani pasu za ucelem ziskani cpf oslovil neznamy clovek "ahoj, ceskej pas jsem teda uz pekne dlouho nevidel" - honza, nejak se tu zabydlel, v roce 2005 tu byl poprvy, ted uz je zenatej (manzelka velmi mila brazilka). tak jsem se dohodli na cesky veceri... uvidime.
ted mi ten couchsurfer z natalu poslal nahravky zhudebnenych basni fernanda pessoy... saudades de lisboa... prvni pisen, co jsem pustila - basen - "tudo vale a pena/ se a alma nao e pequena" - to byl prvni vers, co jsem se naucila portugalsky... mam ho napsany na uvodni strane ucebnice s kohoutem.... jeste pred prijimackama.. na nejaky uvodni hodine nam ho tehdy rikal jako kuriozitu hricsina.
tak to zas nahraju na ulozto a dam to nadsencum (predpokladam, ze asi jen kaje) k dispozici.. neni to hudebne pro me tak zajimavy jako ten chico a vida e morte severina, ale je to super i tak... takova podzimni nalada.. a vlastne: tady je podzim!!!! at zije pozdim! jen tu asi nebude barevny listi, kolo, houby a portsky.. ale co uz, bude caipirinha a cestovani po brazilii...
toz, do prace, skola vola.. zase!
sobota 19. března 2011
Natal
Natal se mi po Riu asi libil nejvic. Pravda, ze Olinda, kde byl karneval (to kolonialni mestecko s palmami a baroknimi kostely) je taky nadherny, ale v Natalu jsem nasla presne ty opusteny plaze, ktery jsem hledala .) Takze asi proto se mi tam tak libilo. Sice jsme dva dny chodili se Zem vsude mozne, ale vicemene to bylo vzdycky podel nejaky plaze. Necekanym prekvapenim byl nejvetsi kesuovnik sveta - v roce 2008 - jak uvadely mistni informace - to byl nejvetsi zijici organismus - ten kesuovnik porad roste, je to trochu zahada, bo normalne stromy rostou nahoru, ale tenhle jako jediny na svete roste neco asi jako malinovnik - vyhonkama. Nektere vetve mu spadly na zem, tam zakorenily a od ty doby se takhle rozrusta. Je na plose 85 krat 100m a ukusuje ulice kolem a je mu pry teprve neco kolem 120 let! Tak jsem se tam ptala, jestli vedi, cim to je, a oni ze ne, tak jsem navrhla pruzkum podzemi kvuli lozisku uranu, ale nejak se moc netvarili .) Tak jsme sli zas pro zmenu na plaz. Jak tam jsou na jedny fotce rybicky na spejli, no, to je takova pochoutka, kterou si teda vychutnal jen Ze, tvrdy prepeceny rybicky s tapiocovou plackou nejsou nic pro me... V Natalu meste me pak prekvapila mile pevnustka z konce 16. stoleti - zalozena na Tri krale .) A taky most. To ostatne poznate.))
a odkaz tradicni:
http://urtscha.rajce.idnes.cz/natal/
a heslo i login tez. "natal" .)
poznamka mimo misu: jsem si ted po skoro roce vsimla, ze datum u alba "kosumberk 24.6.2010" je o mesic mimo, je to jako jedno, jen ze proste mimo no .)
a odkaz tradicni:
http://urtscha.rajce.idnes.cz/natal/
a heslo i login tez. "natal" .)
poznamka mimo misu: jsem si ted po skoro roce vsimla, ze datum u alba "kosumberk 24.6.2010" je o mesic mimo, je to jako jedno, jen ze proste mimo no .)
pro ucitele cestiny .)
Plch zdrh skrz trn, prv zhlt hrst zrn.
tohle mi poslalo moje doucovani .) aneb prispevek do nasi palmofkove ankety o nejdelsi slovo bez samohlasky (samozrejme, ze jsem uz zapomnela, ktere to bylo). sobotu travim ctenim materialu do skoly. pujdu jen vecer na capirinhu rozloucit se s vybornou nemeckou kamoskou... skoda, ze odjizdi. preju pekny vikend!
tohle mi poslalo moje doucovani .) aneb prispevek do nasi palmofkove ankety o nejdelsi slovo bez samohlasky (samozrejme, ze jsem uz zapomnela, ktere to bylo). sobotu travim ctenim materialu do skoly. pujdu jen vecer na capirinhu rozloucit se s vybornou nemeckou kamoskou... skoda, ze odjizdi. preju pekny vikend!
úterý 15. března 2011
Morte e Vida Severina
Prvni z kulturnich exkurzu, ktery me opravdu velmi silne oslovil, je zhudebneni slavne basne Morte e Vida Severina od brazilskeho spisovatele Joaa Cabral de Mela Neta, o ktere jsem psala jednu praci na literaturu na portugalstine. Ke stazeni jsem to zabalila a nahrala na ulozto, tak si to odsud muzete stahnout:
http://www.ulozto.cz/8302627/1966-morte-e-vida-severina-com-airton-barbosa-rar
a tady je odkaz na jedno video:
http://www.youtube.com/watch?v=BB1TIbrlC6Q&feature=related
Na zhudebneni se podilel Chico Buarque, neuveritelny hudebnik a take spisovatel (velmi slavnou se stala kniha budapeste, ve ktere popisuje mesto, ve kterem nikdy nebyl a je fascinovan madarstinou natolik, ze zacala fascinovat i me .)
Nicmene abych vysvetlila trochu to, proc ten odkaz je i tady: oblast severovychodu, kam jsem odjela, je proslula suchem. Ne tedy to samotne pobrezi, kde jsem byla, ale ono vyprahle vnitrozemi, kteremu se v portugalstine rika "SERTAO". toto slovo popisuje typ vysusene krajiny, je to vymezene uzemi se svymi osobitymi charakteristikami, ale zaroven, jak nas na portugalstine pekne naucili to vysvetlit, se da rozlozit i na dve slova: SER a TAO, coz znamena byt a takovy, taky, tak velky.. Ono sloveso "ser" je jednim ze dvou sloves v portugalstine, ktere vyjadruje byti, a toto byti je byti trvale. Oblast sertaa je postihovana castymi periodickymi suchy a tak se mnoho lidi vydava za vidinou lepsiho zivota na pobrezi ve vetsich mestech. Jednim z techto mest je prave i Recife, kam jsem jela ja. A o putovani jednoho cloveka ze sucha k pobrezi podel reky Capibaripe primo do Recife pojednava prave i ona zminovana basen. Temto lidem prchajicim pred suchem se rika "retirante" (neco jako ustupujici ci tak). A je pravda, ze jich je opravdu v recife na kazdem kroku hodne... Ta chudoba a bida je neuveritelna. Nemaji prakticky nic. Zajimave je pak to, ze hudba je takova rozradostnena, vesela - ale takovahle je hudba (pokud muzu z toho tydne tady) posoudit, na severovychode obecne. Videla jsem nekolik tradicnich souboru a vzdycky meli bubinek, kytarku a pistalku a na hlavach klobouky .) Severovychod me nadchnul a pravdepodobne se vratim - do vnitrozemi ale - jeste na slavnosti svateho Jana do Paraiby. Je to uplne jina Brazilie! Mnohem pestrejsi podle me - tedy pestrejsi v tom brazilskem, sampa je pestra spis v tom mezinarodnim mi ted tak prijde... urcite si to poslechnete, uz jen kvuli me .)
http://www.ulozto.cz/8302627/1966-morte-e-vida-severina-com-airton-barbosa-rar
a tady je odkaz na jedno video:
http://www.youtube.com/watch?v=BB1TIbrlC6Q&feature=related
Na zhudebneni se podilel Chico Buarque, neuveritelny hudebnik a take spisovatel (velmi slavnou se stala kniha budapeste, ve ktere popisuje mesto, ve kterem nikdy nebyl a je fascinovan madarstinou natolik, ze zacala fascinovat i me .)
Nicmene abych vysvetlila trochu to, proc ten odkaz je i tady: oblast severovychodu, kam jsem odjela, je proslula suchem. Ne tedy to samotne pobrezi, kde jsem byla, ale ono vyprahle vnitrozemi, kteremu se v portugalstine rika "SERTAO". toto slovo popisuje typ vysusene krajiny, je to vymezene uzemi se svymi osobitymi charakteristikami, ale zaroven, jak nas na portugalstine pekne naucili to vysvetlit, se da rozlozit i na dve slova: SER a TAO, coz znamena byt a takovy, taky, tak velky.. Ono sloveso "ser" je jednim ze dvou sloves v portugalstine, ktere vyjadruje byti, a toto byti je byti trvale. Oblast sertaa je postihovana castymi periodickymi suchy a tak se mnoho lidi vydava za vidinou lepsiho zivota na pobrezi ve vetsich mestech. Jednim z techto mest je prave i Recife, kam jsem jela ja. A o putovani jednoho cloveka ze sucha k pobrezi podel reky Capibaripe primo do Recife pojednava prave i ona zminovana basen. Temto lidem prchajicim pred suchem se rika "retirante" (neco jako ustupujici ci tak). A je pravda, ze jich je opravdu v recife na kazdem kroku hodne... Ta chudoba a bida je neuveritelna. Nemaji prakticky nic. Zajimave je pak to, ze hudba je takova rozradostnena, vesela - ale takovahle je hudba (pokud muzu z toho tydne tady) posoudit, na severovychode obecne. Videla jsem nekolik tradicnich souboru a vzdycky meli bubinek, kytarku a pistalku a na hlavach klobouky .) Severovychod me nadchnul a pravdepodobne se vratim - do vnitrozemi ale - jeste na slavnosti svateho Jana do Paraiby. Je to uplne jina Brazilie! Mnohem pestrejsi podle me - tedy pestrejsi v tom brazilskem, sampa je pestra spis v tom mezinarodnim mi ted tak prijde... urcite si to poslechnete, uz jen kvuli me .)
Fotky z karnevalu
Asi mi bude jeste chvili trvat, nez se dostanu k napsani nejakeho srozumitelneho zapisu o karnevalu, kde nebudou jen vykriky nadseni, tak jsem se rozhodla dat alespon do kupy popisky k fotkam - jsou mistama docela dlouhe, ale mely by aspon trochu neco osvetlit. www.urstcha.rajce.net/karneval Heslo je tradicne jako nazev slozky "karneval", nahravani probiha a bude trvat jeste tak asi hodinu, takze trpelivost no .) Je jich hodne, a to jsem jich opravdu (hani vazne!) opravdu hodne protridila. Jeste hodima na youtube jedno dve videa a dneska mam denni plan vyrovnavani se se 14 dny cestovani splnen (trvalo mi to trideni uz od vcera asi tak pet sest hodin). Ted se musim jit podivat na neco do skoly a povesit dalsi pracku .)
středa 2. března 2011
karneval
ahoj vsichni
tak jsem uspesne doletela do recife a prejela do olindy. je tu pekne teploucko, palmy a ve vzduchu ocekavani karnevalu. zatim to vypada na peknou jizdu. anezce vse nej k svatku! doufam, ze to kaja vyridi .) musim bohuzel uz bezet, tak jen jsem chtela dat vedet, ze dalsi let jsem prezila a ze si to tady hodlam bez skoly a velkomesta pekne uzit!
pa i.
tak jsem uspesne doletela do recife a prejela do olindy. je tu pekne teploucko, palmy a ve vzduchu ocekavani karnevalu. zatim to vypada na peknou jizdu. anezce vse nej k svatku! doufam, ze to kaja vyridi .) musim bohuzel uz bezet, tak jen jsem chtela dat vedet, ze dalsi let jsem prezila a ze si to tady hodlam bez skoly a velkomesta pekne uzit!
pa i.
úterý 1. března 2011
portugalska televize ze zari
vazeni a mili, dneska jedu na karneval, tak se dlouho neozvu - az 14. brezna se vracim zpatky do sao paula. Jestli si nekdo pamatujete ty moje zarijovy zazitky s portugalskou televizi, tak tady je odkaz na shlednuti vytvoru. Sice jen v portugalstine - ale tak na podivani se, Prahu a zbytek CR snad poznate .))
A dekuji kaje za mail! Apelace se vyplatila, tudiz apeluji i na ostatni .)) diky dik!
a odkaz: http://tv1.rtp.pt/programas-rtp/index.php?p_id=27161&e_id=8&c_id=8&dif=tv
A dekuji kaje za mail! Apelace se vyplatila, tudiz apeluji i na ostatni .)) diky dik!
a odkaz: http://tv1.rtp.pt/programas-rtp/index.php?p_id=27161&e_id=8&c_id=8&dif=tv
pátek 25. února 2011
vikend s baterii
Odjizdim na vikend s baterii (bubnovaci orchestr - je nas tam tak 70, jede nas tak 40, z toho 15 gringu - neboli zahranicnich studentu). Brutalni prevahu tedy maji panove, asi tak troj az ctyrnasobnou, tak to asi bude o fotbalu, pive a cernohumornych vtipkach. Uvidime. Potrebuji odjet konecne z tohohle silenyho mesta, je tu strasne hlucno, porad nam v ulici troubej rozvazeci necim ceho, auta, je tu strasne moc lidi a vseho. Proste je to tady vsechno nekolikanasobne vetsi nez doma. Aby to neznelo tak depresivne, tak odjizdim v patek, vracim se v nedeli, v pondeli prijede jeden profesor z prahy, co ted je v pantanalu a v belo horizonte, a v utery jedu na karneval. tak se zas pak asi dlouho neozvu, uvidime. Jinak tamni couchsurferova komunita zda se byti nadmiru pohostinna, uz mam dohodnuty odvoz z letiste a veskerou logistickou podporu.... asi i vylety do vnitrozemi pernambuca a na tri dny vylet do Natalu (tam se tesim - v prekladu to znamena vanoce). Vcera jsem se sesla s kamaradkou Martinou (mar-tinny na nyxu a CS) a super cesky pokec, ne ze by se nedalo pokecat i v jinym jazyce, ale proste cestina je cestina. doufam, ze se mate vsichni skvele - a ty, se kterymi si tak casto nedopisuju pres chat prosim, at prispeji nejakymi svymi novinkami - hlavne tedy o anezce a frantiskovi - timto kaje dekuji za mail, a tesim se tedy na novinky a fotecky, jestli mate - tak na mail! Diky dik!!!
úterý 22. února 2011
studijni
aha, tak konecne chapu, proc ta krava ze studijniho nic nedelala - proste dneska napsala mail, ze dneska je v praci jeji posledni den .))) tak jasny no.... to by se nikdo nestaral, ze. snad se to tedy zlepsi!
čtvrtek 17. února 2011
VIZUM
Tak konecne jsem tady legalne - resp. mam zarizenou policia federal .)))
Byla jsem na zkousce "baterie" (skupina mlatici do bubinku atd.) a uzasny! bratre, tes se, az dorazim domu, zabavim ti bici! .))) Hrala jsem na maly bubinek tamboril a na vetsi zaveseny pres rameno na urovni bricha - caxa (caixa?) a super. asi budu hrat na ten vesti, ten maly je prilis hlucny... a vic narocny.
Jak je (a bude) jiste videt, jsem zrovna v nalade, kdy to tady miluju .)
Skoda jen, ze skolni akce (co porada Fabio - zuzka ho zajiste zna - mistni organizator international network) jsou trochu masakr snobarna, 600 za veceri v churrascaria a nic moc (pokud mate srovnani), ale co clovek neudela proto, aby aspon trochu zapadl do party, ze .)
Zitra mozna pujdu na veceri s Vladimirou Dvorakovou .) pokud neznate - viz. kauza plzenskych prav. Je tu na konferenci - spolecne Honzou Nemcem, Petrem Vymetalem a Petrem Kratochvilem. Mela jsem ji na politologii ve druhaku a uzasna pani, kvuli tomu mozna prijdu i pozde na skolni party u Fabia doma... uvidime.
Jen ta skola.. to bude narocne, asi stravim nedeli ctenim pripadove studie na Global Business Management. Sakra sakra. Ale patek a sobotu si uziju.
Tot asi vse. Zitra mam po Matousovi (student semestr prede mnou) hodinu cestiny a portugalstiny.
Uvidime, jdeme do indicke restaurace (pomoc!!)
Asi je znat, ze jsem dneska vesela, to vite, zacala jsem pit pivo a prokladam to caipirinhou (dneska jen jedna, ale v podstate na ex.)
Ps.st mami neboj, moc nevlicim .)
Byla jsem na zkousce "baterie" (skupina mlatici do bubinku atd.) a uzasny! bratre, tes se, az dorazim domu, zabavim ti bici! .))) Hrala jsem na maly bubinek tamboril a na vetsi zaveseny pres rameno na urovni bricha - caxa (caixa?) a super. asi budu hrat na ten vesti, ten maly je prilis hlucny... a vic narocny.
Jak je (a bude) jiste videt, jsem zrovna v nalade, kdy to tady miluju .)
Skoda jen, ze skolni akce (co porada Fabio - zuzka ho zajiste zna - mistni organizator international network) jsou trochu masakr snobarna, 600 za veceri v churrascaria a nic moc (pokud mate srovnani), ale co clovek neudela proto, aby aspon trochu zapadl do party, ze .)
Zitra mozna pujdu na veceri s Vladimirou Dvorakovou .) pokud neznate - viz. kauza plzenskych prav. Je tu na konferenci - spolecne Honzou Nemcem, Petrem Vymetalem a Petrem Kratochvilem. Mela jsem ji na politologii ve druhaku a uzasna pani, kvuli tomu mozna prijdu i pozde na skolni party u Fabia doma... uvidime.
Jen ta skola.. to bude narocne, asi stravim nedeli ctenim pripadove studie na Global Business Management. Sakra sakra. Ale patek a sobotu si uziju.
Tot asi vse. Zitra mam po Matousovi (student semestr prede mnou) hodinu cestiny a portugalstiny.
Uvidime, jdeme do indicke restaurace (pomoc!!)
Asi je znat, ze jsem dneska vesela, to vite, zacala jsem pit pivo a prokladam to caipirinhou (dneska jen jedna, ale v podstate na ex.)
Ps.st mami neboj, moc nevlicim .)
středa 16. února 2011
Letenky - Bogota - pro mangu (a dalsi)
Ahoj,
jak sleduju kvuli ruznym navstevam akcniletenky.com - tak ted tam je Bogota - jen teda asi to zas zuzi neni v aktualnim terminu. snad te tim moc nenastvu.
dnesni navsteva skoly me mirne zrusila - jako od deviti do sedmi vecer s hodinovou prestavkou na obed.. .( navic mam teda i ty portugalsky predmety dost tezky, co se da delat.
Nejlepsi byla hodina economia politica, kde profesor tvrdil, ze nam nemuze dat k dispozici kvuli autorskym pravum ani svoje vlastni clanky. Spoluzaci objevili nezbytnou zakladni literaturu na amazon.com za 130 dolaru, tak jsem si rikala, ze tento predmet za dva kredity dat nemusim, po mem hloupem dotazu, proc si to neokopirujeme v knihovne, mi rekli, ze vic jak 10% si jeden clovek okopirovat nemuze, tak hledali dal, nasli ji za 4000Kč!!! na webu, tak jsem chtela odejit, nicmene jsem jim po hodine navrhla, proc se nedohodnout a neokopirovat to po castech, kazdy jednu kapitolu atd. nic moc uspech. no, nakonec me zachranila VSE!!! jako pozor - knihu jsem nasla a navic zdarma odkaz na stazeni na googlebooks .)))))
tak jsem se asi dobre zapsala. holt jsem tam jediny gringo, tak si necim u spoluzaku splhnout musim.
zacinam mimo jine pocitovat nevyhody toho, ze nebydlim u skoly a musim chytit posledni metro. asi se jeste poohlidnu po stehovani. nicmene japonci jso narez. meli jsme tu ted jednu spanelku, dneska prijela druha, bude u nas spat kamoska z brasilia - mayara, dostala praci na te lodi (zaoceanske), tak jede na skoleni do santosu. a taky u nas asi jednu noc prespi muj profesor z VSE .))
no nic., mam jeste dalsi novinky, ale musim jit uz spat, zitra me ceka velky den - konecne skola dohodla navstevu POLICIA FEDERAL, tak uvidime.
Mejte se krasne!
pa i.
jak sleduju kvuli ruznym navstevam akcniletenky.com - tak ted tam je Bogota - jen teda asi to zas zuzi neni v aktualnim terminu. snad te tim moc nenastvu.
dnesni navsteva skoly me mirne zrusila - jako od deviti do sedmi vecer s hodinovou prestavkou na obed.. .( navic mam teda i ty portugalsky predmety dost tezky, co se da delat.
Nejlepsi byla hodina economia politica, kde profesor tvrdil, ze nam nemuze dat k dispozici kvuli autorskym pravum ani svoje vlastni clanky. Spoluzaci objevili nezbytnou zakladni literaturu na amazon.com za 130 dolaru, tak jsem si rikala, ze tento predmet za dva kredity dat nemusim, po mem hloupem dotazu, proc si to neokopirujeme v knihovne, mi rekli, ze vic jak 10% si jeden clovek okopirovat nemuze, tak hledali dal, nasli ji za 4000Kč!!! na webu, tak jsem chtela odejit, nicmene jsem jim po hodine navrhla, proc se nedohodnout a neokopirovat to po castech, kazdy jednu kapitolu atd. nic moc uspech. no, nakonec me zachranila VSE!!! jako pozor - knihu jsem nasla a navic zdarma odkaz na stazeni na googlebooks .)))))
tak jsem se asi dobre zapsala. holt jsem tam jediny gringo, tak si necim u spoluzaku splhnout musim.
zacinam mimo jine pocitovat nevyhody toho, ze nebydlim u skoly a musim chytit posledni metro. asi se jeste poohlidnu po stehovani. nicmene japonci jso narez. meli jsme tu ted jednu spanelku, dneska prijela druha, bude u nas spat kamoska z brasilia - mayara, dostala praci na te lodi (zaoceanske), tak jede na skoleni do santosu. a taky u nas asi jednu noc prespi muj profesor z VSE .))
no nic., mam jeste dalsi novinky, ale musim jit uz spat, zitra me ceka velky den - konecne skola dohodla navstevu POLICIA FEDERAL, tak uvidime.
Mejte se krasne!
pa i.
úterý 15. února 2011
FOTKY
slibovana (prvni) varka fotek - ze setkani a prochazky mestem s kamaradkou z Brasilie Mayarou, dve fotky, na kterych byl zachycen pred cestou do Amazonie muj byvaly student Banan (vojak) a nekolik hodnotnych fotek budovy Copan (opet stavba preslavneho Niemeyera), ktere vyfotil nas couchsurferovy host Ondra (architekt - tj. fotky jsou zajimave tim, co foti nekdo, kdo tomu rozumi - viz. srovnani s fotkama, co jsem fotila o dva dny driv... jde to chronologicky diky cislum snad, takze je to poznat...) plus jsou tam popisky vlastne .)
http://urtscha.rajce.idnes.cz/mayara_banan_ondra/
http://urtscha.rajce.idnes.cz/mayara_banan_ondra/
pondělí 14. února 2011
venezuela
nechcete nekdo za Hugem do Venezuely?! akcniletenky.com jsou dost neuveritelny nebo se mi to jen zda?!
Conviasa - Levné letenky - Venezuela - Caracas - 8 390 Kč
Jestliže uvažujete o úprku před opětovně se vracející zimou do Jižní Ameriky, potom se zajímavým tarifem přišla venezuelská letecká společnost Conviasa na letech do Caracasu.
Zpáteční letenky s odletem z Madridu do Caracasu ve Venezuele lze koupit za 343 EUR, což je v přepočtu 8 390 Kč. Tarif je dostupný od února během celého letošního roku, včetně prázdninových měsíců červenec a srpen s maximální délkou pobytu jeden měsíc.
Nechť je příkladem rezervace letenky v CZK s odletem z Madridu (MAD) dne 1. března a návratem zpět z Caracasu (CCS) dne 14. března za 8 603 Kč. Pro jiné datum cesty zadávejte do vyhledávače letenek odlet ze Španělska vždy v úterý a návrat zpět z Venezuely v pondělí.
neděle 13. února 2011
čtvrtek 10. února 2011
ekologie a studentske organizace po brazilsku
prispevek hlavne pro hanku (a katu):
http://www.campusbrasil.org/bioenergy_week.html
to jen tak jako reakce na cesko-rakousky energeticky summit na nejlepsim prazskem gymnaziu .)
http://www.campusbrasil.org/bioenergy_week.html
to jen tak jako reakce na cesko-rakousky energeticky summit na nejlepsim prazskem gymnaziu .)
FB + CS
Velmi strucne: spoluzaci me neprestavaji udivovat. na FB (facebook) skupine inzeruji CS (couchsurfing) jako levny zpusob jak jet na karneval do ria..... njn, a pak se divime, ze s nama nasi hosti v praze chteli chodit na dizu do karlovek .) e pa, e tristeza ultima.
středa 9. února 2011
hekticky zivot
Zkratkovite poznamky aneb omluva za mizive novinky:
v patek jsem se odpoledne setkala s kamaradkou Mayarou z Brasilie (viz. tez fotky na rajceti z meho pobytu v brasilii), ktera prijela na pohovor, vecer banan, sobota pres den spatny spanek, vecer vecere na pozvani may k jejim hostitelum v sampe - spanelska kuchyne (delala pohovor na misto kucharky na zaoceansky lodi - hani skvelej kontakt az budes chtit priplout za mnou na navstevu!!!), skvely - seznameni s dalsimi neuveritelne pohostinnymi CS a jejich kamarady, pak jeste nocni odvoz do baru za kamarady andrejky (dva dvaadvacetileti a jeden petadvacetilety kamarad - neuveritelny mirne alternativni prostor kdesi na konci sveta avsak uprostred mesta, jak kdyby atmosfera la fabriky s letnim zahradkou uprostred temne ale prijemne teple noci) na nedeli si ted nemuzu vzpomenout, sakra sakra, (jsem se v sobotu vratila brzo nad ranem... viz. koment o odvozu fernanda) v pondeli dopoledne se objevil Ondra, co projel jizni ameriku, prvni couchsurfer co u nas pobyval za meho pobytu u janete a takashiho, krizem krazem, od ekvadoru po ushuaiu, asi o nem jeste neco napisu, omylem mi asi nechal na notasovi otevreny okno (postu a fb jsem zavrela, ale tady je odkaz na jeho stranky - velmi pekny design myslim!!! - snad mu to nebude vadit, kdyz se podivate: http://spusta.cz/ms/ms.htm), no, pondeli jsem prochazela s nim mesto a s mayarou, vecer jsem varila kudlanici (suseny houby rulezzz!), utery jsme prosli snad vsechno co nam zbyvalo ve meste - to jeste urcite rozvedu - zapomnela jsem fotak, takze si to jen o to vic pamatuju - asi to pak clovek vnima jinak, kdyz vi, ze jedina vzpominka bude ta, kterou si vytvoril jako vzpominku bez fotografie, videa, nakreslenyho pohledu... ranni beh - malem jsem vyflusla plice, ondra ma bez tri centaku dva metry, takze stihejte si s mejma kratkejma nohama ty jeho skoky... nicmene jsme stihli organizovanou prohlidku a vyhled z niemayerova copanu na betonovou dzungli, svacinka na rantlu chodniku, bloumani centrem a odpoledni palive slunce pri prochazeni parkem, vyhnani z travniku po minute prochazeni kdy jsme si do nej puvodne chteli sednou, vystava o resistenci proti vojenske diktarure na estacao pinacoteca, kafe zdarma napodruhy (jak mi bylo trapne!) v sidle jakesi vzdelavaci instituce na praca da republica (kdysi to snad bylo jednu chvili sidlo vlady), utapany nozicky, kostel consolacao, vystup zpatky na paulistu a zdarma masp podruhy v jednom tydnu (teda behem tydne, uz to byl dalsi kalendarni tyden)... malem jsem umrela. doma zaslouzena vecere a pocit, ze uz znam mesto jak svy boty (moje boty ho teda znaji centak od centaku). ted jsem si vzpomnela na nedeli: liberdade a trh. japonska ctvrt. s kamaradou mayary z minas gerais. kdo me zna, vi ze morsky potvory do pusy nedam, ale premohla jsem se a dala jsem si pry vyhlaseny kulicky s lulou (puvodne jsem si myslela, ze naporcovali prezidenta... no nic, pokus o vtip v jednu rano se moc nepodaril), tj. sepie (? - nerika se tomu kalamary) ja tu havet nejim! no, byla v tom "jen" chobotnice a to druhy bylo neco podobnyho... camarao/kreveta. Ze ctyr jsem snedla tri, tak dobry ne? Trh strasnej, samy podivny cetky, mozna casem nakoupim nausnice.) obchuzka ctvrti, nadherny pekarstvi/cukrarna! uz jsem po obede doma a trech morskych koulich nemela misto, ale vratim se a pak vyzeru cukrarnu. viz. fotky (zakazali mi fotit, tak priste zas neco tajne ulovim). taky nejaky asi cinsky masky, prochazka ke katedrale, druha navsteva katedraly (v patek jsem tam byla s may a jejim kamosem/asi budoucim kolegou) za tri dny (tentokrat i se msi a kadidlem), dohadovani s nemkou co a jak delat a nedelat a nakonec jistota v podobne setkani s honzou nemcem (oponent bakalarky, kamos, umi portugalsky, je tu na letni skolu politoligie na USP) a cesta do studia sp na doporuceni zuzky kochovy na nacvik hudby ke karnevalu, super prostor, super hudba, super parba na balkone nad podiem a tancicim davem, pred vstupem kontrola dokumentu, tak prekvapiva, ze jsem museli s honzou jeste tapat k nemu domu asi hodinu celkem pro nejaky jeho doklad totoznosti (i gringo musi mit doklad! - vymluva ze na nas je videt, ze nejsme zdejsi a ze nas spis okradou a proto dokument mam jen ja nejak neprosla..), pak beh nahoru augustou (vinohradska...) na posledni moje metro... a pak to pondeli... v utery jsem s hruzou zjistila, ze mi v pondeli zacala skola.... nekteri slyseli me vykriky zoufalstvi. nechcis se smirit s tim, ze veci nefunguji, takhle se nikdy nezlepsi.... uvidime, vsichni tvrdi, ze se na to mam vykaslat a neresit to prisli.. treba to zvladnu... nicmene utery vlastne jeste chozeni po meste a to sileny zjisteni az vecer... pak cesta s ondrou za janet do hospy a limetkova a ananasova caipirihna, streda rano strasny budik.. po peti hodinach spanku uz v sedm rano a cesta na pul devatou do skoly preplnenym metrem (sardinky v konzerve hadr!) a samozrejme ve skole nikdo nic nevedel, portugalsky hodiny zacinaji opravdu az pristi tyden, jen ty anglicky uz tento, na sekretariatu pet lidi, ale nejsou uredni hodiny, tak cumite jak trubka, nastesti jsem nasla komp s internetem a zklamani a hruzu jsem vykricela na facebooku (stastni ti, co ho nemaji!) a postezovala si par kamaradum online.. v primem prenosu (dekuji za podporu). po dvou a pul hodinach se konecne dostalo na otevreni prepazky pro zahranicni studenty a konecne se mi nekdo venoval - nejvetsim prinosem dne bylo setkani s kamaradem kolumbijcem, ktery byl informovan vic nez kdokoliv jiny, na odpoledne jsem si dohodla setkani s koordinatorkou leticii kvuli vizu... cestou na metro domu na obed( kdyz jsem nemela ty dve portugalsky hodiny co byly puvodne v planu) jsem potkala studentku z VSE slovenku Petru (hani: africke tance) a trochu jsme pokecaly a postezovaly si, ale ona to ma snadne, je na nejakem jinem (v praze placenem) programu cems a maj vsechno - je tyden v brazilii a ma CPF (ze by uplatky - nebo mi reknete jak jinak se to dela - na tohle cislo nekteri stastlivci cekali pul roku!) no nic. nezavidim. resp. asi jo a nechci to rict naplno. doma obed - varil ondra. prvni pulka pribehu obycejneho silenstvi. cesta do skoly na rande za leticii, nejakou silenou vymluvou se nedostavila, takze jsem dostala formular se kterym se mam zitra rano ukazat v 11 a snad to spolu se vsim ostatnim donesou na policia federal a pristi ctvrtek se tam dojdu podespat a s virou a silou budu pevne doufat ze se to stihne nez mi utece ta lhuta - co jineho si pocit, ze. sama tam asi uz nepujdu bo si umim predstavit, ze by to bylo jeste horsi nez se sverit do rukou cloveka, ktery vam slibi schuzku, neobjevi se a pak vas potka o pet minut pozdeji na chodbe a sam vas iniciativne pozdravi jako by se nechumelilo, ale nic vam nerekne a vy vite, ze jakakoliv otazka na cokoliv by se minula efektem, odvetite ze slusnosti pozdrav a v duchu pronesete par echt ceskych nadavek... nonic. prvni hodina - BRIC (brazile, rusko, indie a cina - pro ty, co neznaji, vezte, ze tohle jsou zeme budoucnosti jak by rekl Stefan Zweige - ten to tusim tesne po prvni svetove valce pronesl a napsal dokonce knihu o brazilii.. mam ji doma, ale tusim ze portugalsky). ucitel ok, anglicky, vysvetlovani, tri prdele materialu na cteni, prace ve skupine (boze za co me trestas?!) a spoluzaci neuveritelne pusobici jako beverly hills, sorry vsem priznivcum, ale vsichni jsou budouci vykvez manazerske branze ci co ja vim, ale sem rozhodne nezapadam, nejsem krasna, opalena, uspesna a nebyla jsem ani usmevava. po dni byrokracie rozhodne ne. jedine tema, ktere me zaujalo z nabizenych na prezentaci (zivotni prosteredi) nechtel nikdo jiny nez ja - alepson jsem tim vykrikem do tmy "does anyone want to join me for the environment issue" zaujala profesora... jako ani jeden! spoluzaci mluvej skvele anglicky - i ti, kteri nejsou ze statu, kanady apod. byla jsem ztracena, jesteze jsem se na mezinarodni ekonomii ve druhaku ucila (mela jsem tu super drsnou cernohumornou profesorku - sakra jak se jmenovala) a pamatovala si ricarda a smithe atd. a teorie absolutni a komparativni vyhody.. ale jinak diskuse s profesorem, otazky, odpovedi, jako prubeh hodiny prijemny. jen jsem mlcela a ani nedutala.....) skupinku mam s holandankou, maltankou, tunisanem a italem, o kterem jsem si myslela, ze je nemec .)) tak snad to zvladnem, tema snad dostaneme demografie a BRIC, jsem tomu profesorovi snad napsala mail jako prvni, hned z pocitacove ucebny po skonceni hodiny pokud mu to nekdo nepsal o hodine z notase, tak jsem byla prvni .))
doma vecere - opet varil ondra - skoda ze nezustal - dostala jsem od nej karimatku a stan (honska: ten stan se tady na tebe tesi!!!!!!) ondra se sbalil a odjel. janete s nim jela az na stanici metra (dva prestupy) tatuape, kde se ujistila, ze nastoupi do spravneho busu. clovek, ktery projel jizny ameriku krizem krazem to asi nepotreboval, ale byl potesen. dostali jsme od nej cokoladu, od janet jsme my dva cesi dostali susenky BIS a doce de leite a tasky (chudak ondra! cervena, skladaci, vzal si ji, bo nechtel urazit. samozrejme. ale asi je prakticka)... no, prvni host super, v sobotu prijede tusim spanelka, nebo prsote nekdo kdo mluvi spanelsky, janet se ted pro spanelstinu nadchla... sice to je trochu portunol, ale narozdil od portugalcu se fakt snazi o spanelstinu. a ted je uz zas pul druhy... zitra me ceka znovu overovani pasu (kvuli sleve na litacku), znova navsteva kancelare ve skole kvuli policii federal, formulare atd. se tesim.. no)
v patek budeme jako novacci pokrteni trochu se bojim co to bude...
jste trochu spokojenejsi s novinkama?
fotky dodam.
budu rada za komentare! pa a diky, i.
v patek jsem se odpoledne setkala s kamaradkou Mayarou z Brasilie (viz. tez fotky na rajceti z meho pobytu v brasilii), ktera prijela na pohovor, vecer banan, sobota pres den spatny spanek, vecer vecere na pozvani may k jejim hostitelum v sampe - spanelska kuchyne (delala pohovor na misto kucharky na zaoceansky lodi - hani skvelej kontakt az budes chtit priplout za mnou na navstevu!!!), skvely - seznameni s dalsimi neuveritelne pohostinnymi CS a jejich kamarady, pak jeste nocni odvoz do baru za kamarady andrejky (dva dvaadvacetileti a jeden petadvacetilety kamarad - neuveritelny mirne alternativni prostor kdesi na konci sveta avsak uprostred mesta, jak kdyby atmosfera la fabriky s letnim zahradkou uprostred temne ale prijemne teple noci) na nedeli si ted nemuzu vzpomenout, sakra sakra, (jsem se v sobotu vratila brzo nad ranem... viz. koment o odvozu fernanda) v pondeli dopoledne se objevil Ondra, co projel jizni ameriku, prvni couchsurfer co u nas pobyval za meho pobytu u janete a takashiho, krizem krazem, od ekvadoru po ushuaiu, asi o nem jeste neco napisu, omylem mi asi nechal na notasovi otevreny okno (postu a fb jsem zavrela, ale tady je odkaz na jeho stranky - velmi pekny design myslim!!! - snad mu to nebude vadit, kdyz se podivate: http://spusta.cz/ms/ms.htm), no, pondeli jsem prochazela s nim mesto a s mayarou, vecer jsem varila kudlanici (suseny houby rulezzz!), utery jsme prosli snad vsechno co nam zbyvalo ve meste - to jeste urcite rozvedu - zapomnela jsem fotak, takze si to jen o to vic pamatuju - asi to pak clovek vnima jinak, kdyz vi, ze jedina vzpominka bude ta, kterou si vytvoril jako vzpominku bez fotografie, videa, nakreslenyho pohledu... ranni beh - malem jsem vyflusla plice, ondra ma bez tri centaku dva metry, takze stihejte si s mejma kratkejma nohama ty jeho skoky... nicmene jsme stihli organizovanou prohlidku a vyhled z niemayerova copanu na betonovou dzungli, svacinka na rantlu chodniku, bloumani centrem a odpoledni palive slunce pri prochazeni parkem, vyhnani z travniku po minute prochazeni kdy jsme si do nej puvodne chteli sednou, vystava o resistenci proti vojenske diktarure na estacao pinacoteca, kafe zdarma napodruhy (jak mi bylo trapne!) v sidle jakesi vzdelavaci instituce na praca da republica (kdysi to snad bylo jednu chvili sidlo vlady), utapany nozicky, kostel consolacao, vystup zpatky na paulistu a zdarma masp podruhy v jednom tydnu (teda behem tydne, uz to byl dalsi kalendarni tyden)... malem jsem umrela. doma zaslouzena vecere a pocit, ze uz znam mesto jak svy boty (moje boty ho teda znaji centak od centaku). ted jsem si vzpomnela na nedeli: liberdade a trh. japonska ctvrt. s kamaradou mayary z minas gerais. kdo me zna, vi ze morsky potvory do pusy nedam, ale premohla jsem se a dala jsem si pry vyhlaseny kulicky s lulou (puvodne jsem si myslela, ze naporcovali prezidenta... no nic, pokus o vtip v jednu rano se moc nepodaril), tj. sepie (? - nerika se tomu kalamary) ja tu havet nejim! no, byla v tom "jen" chobotnice a to druhy bylo neco podobnyho... camarao/kreveta. Ze ctyr jsem snedla tri, tak dobry ne? Trh strasnej, samy podivny cetky, mozna casem nakoupim nausnice.) obchuzka ctvrti, nadherny pekarstvi/cukrarna! uz jsem po obede doma a trech morskych koulich nemela misto, ale vratim se a pak vyzeru cukrarnu. viz. fotky (zakazali mi fotit, tak priste zas neco tajne ulovim). taky nejaky asi cinsky masky, prochazka ke katedrale, druha navsteva katedraly (v patek jsem tam byla s may a jejim kamosem/asi budoucim kolegou) za tri dny (tentokrat i se msi a kadidlem), dohadovani s nemkou co a jak delat a nedelat a nakonec jistota v podobne setkani s honzou nemcem (oponent bakalarky, kamos, umi portugalsky, je tu na letni skolu politoligie na USP) a cesta do studia sp na doporuceni zuzky kochovy na nacvik hudby ke karnevalu, super prostor, super hudba, super parba na balkone nad podiem a tancicim davem, pred vstupem kontrola dokumentu, tak prekvapiva, ze jsem museli s honzou jeste tapat k nemu domu asi hodinu celkem pro nejaky jeho doklad totoznosti (i gringo musi mit doklad! - vymluva ze na nas je videt, ze nejsme zdejsi a ze nas spis okradou a proto dokument mam jen ja nejak neprosla..), pak beh nahoru augustou (vinohradska...) na posledni moje metro... a pak to pondeli... v utery jsem s hruzou zjistila, ze mi v pondeli zacala skola.... nekteri slyseli me vykriky zoufalstvi. nechcis se smirit s tim, ze veci nefunguji, takhle se nikdy nezlepsi.... uvidime, vsichni tvrdi, ze se na to mam vykaslat a neresit to prisli.. treba to zvladnu... nicmene utery vlastne jeste chozeni po meste a to sileny zjisteni az vecer... pak cesta s ondrou za janet do hospy a limetkova a ananasova caipirihna, streda rano strasny budik.. po peti hodinach spanku uz v sedm rano a cesta na pul devatou do skoly preplnenym metrem (sardinky v konzerve hadr!) a samozrejme ve skole nikdo nic nevedel, portugalsky hodiny zacinaji opravdu az pristi tyden, jen ty anglicky uz tento, na sekretariatu pet lidi, ale nejsou uredni hodiny, tak cumite jak trubka, nastesti jsem nasla komp s internetem a zklamani a hruzu jsem vykricela na facebooku (stastni ti, co ho nemaji!) a postezovala si par kamaradum online.. v primem prenosu (dekuji za podporu). po dvou a pul hodinach se konecne dostalo na otevreni prepazky pro zahranicni studenty a konecne se mi nekdo venoval - nejvetsim prinosem dne bylo setkani s kamaradem kolumbijcem, ktery byl informovan vic nez kdokoliv jiny, na odpoledne jsem si dohodla setkani s koordinatorkou leticii kvuli vizu... cestou na metro domu na obed( kdyz jsem nemela ty dve portugalsky hodiny co byly puvodne v planu) jsem potkala studentku z VSE slovenku Petru (hani: africke tance) a trochu jsme pokecaly a postezovaly si, ale ona to ma snadne, je na nejakem jinem (v praze placenem) programu cems a maj vsechno - je tyden v brazilii a ma CPF (ze by uplatky - nebo mi reknete jak jinak se to dela - na tohle cislo nekteri stastlivci cekali pul roku!) no nic. nezavidim. resp. asi jo a nechci to rict naplno. doma obed - varil ondra. prvni pulka pribehu obycejneho silenstvi. cesta do skoly na rande za leticii, nejakou silenou vymluvou se nedostavila, takze jsem dostala formular se kterym se mam zitra rano ukazat v 11 a snad to spolu se vsim ostatnim donesou na policia federal a pristi ctvrtek se tam dojdu podespat a s virou a silou budu pevne doufat ze se to stihne nez mi utece ta lhuta - co jineho si pocit, ze. sama tam asi uz nepujdu bo si umim predstavit, ze by to bylo jeste horsi nez se sverit do rukou cloveka, ktery vam slibi schuzku, neobjevi se a pak vas potka o pet minut pozdeji na chodbe a sam vas iniciativne pozdravi jako by se nechumelilo, ale nic vam nerekne a vy vite, ze jakakoliv otazka na cokoliv by se minula efektem, odvetite ze slusnosti pozdrav a v duchu pronesete par echt ceskych nadavek... nonic. prvni hodina - BRIC (brazile, rusko, indie a cina - pro ty, co neznaji, vezte, ze tohle jsou zeme budoucnosti jak by rekl Stefan Zweige - ten to tusim tesne po prvni svetove valce pronesl a napsal dokonce knihu o brazilii.. mam ji doma, ale tusim ze portugalsky). ucitel ok, anglicky, vysvetlovani, tri prdele materialu na cteni, prace ve skupine (boze za co me trestas?!) a spoluzaci neuveritelne pusobici jako beverly hills, sorry vsem priznivcum, ale vsichni jsou budouci vykvez manazerske branze ci co ja vim, ale sem rozhodne nezapadam, nejsem krasna, opalena, uspesna a nebyla jsem ani usmevava. po dni byrokracie rozhodne ne. jedine tema, ktere me zaujalo z nabizenych na prezentaci (zivotni prosteredi) nechtel nikdo jiny nez ja - alepson jsem tim vykrikem do tmy "does anyone want to join me for the environment issue" zaujala profesora... jako ani jeden! spoluzaci mluvej skvele anglicky - i ti, kteri nejsou ze statu, kanady apod. byla jsem ztracena, jesteze jsem se na mezinarodni ekonomii ve druhaku ucila (mela jsem tu super drsnou cernohumornou profesorku - sakra jak se jmenovala) a pamatovala si ricarda a smithe atd. a teorie absolutni a komparativni vyhody.. ale jinak diskuse s profesorem, otazky, odpovedi, jako prubeh hodiny prijemny. jen jsem mlcela a ani nedutala.....) skupinku mam s holandankou, maltankou, tunisanem a italem, o kterem jsem si myslela, ze je nemec .)) tak snad to zvladnem, tema snad dostaneme demografie a BRIC, jsem tomu profesorovi snad napsala mail jako prvni, hned z pocitacove ucebny po skonceni hodiny pokud mu to nekdo nepsal o hodine z notase, tak jsem byla prvni .))
doma vecere - opet varil ondra - skoda ze nezustal - dostala jsem od nej karimatku a stan (honska: ten stan se tady na tebe tesi!!!!!!) ondra se sbalil a odjel. janete s nim jela az na stanici metra (dva prestupy) tatuape, kde se ujistila, ze nastoupi do spravneho busu. clovek, ktery projel jizny ameriku krizem krazem to asi nepotreboval, ale byl potesen. dostali jsme od nej cokoladu, od janet jsme my dva cesi dostali susenky BIS a doce de leite a tasky (chudak ondra! cervena, skladaci, vzal si ji, bo nechtel urazit. samozrejme. ale asi je prakticka)... no, prvni host super, v sobotu prijede tusim spanelka, nebo prsote nekdo kdo mluvi spanelsky, janet se ted pro spanelstinu nadchla... sice to je trochu portunol, ale narozdil od portugalcu se fakt snazi o spanelstinu. a ted je uz zas pul druhy... zitra me ceka znovu overovani pasu (kvuli sleve na litacku), znova navsteva kancelare ve skole kvuli policii federal, formulare atd. se tesim.. no)
v patek budeme jako novacci pokrteni trochu se bojim co to bude...
jste trochu spokojenejsi s novinkama?
fotky dodam.
budu rada za komentare! pa a diky, i.
Rest...
Jak psala Zuzka: mam to vydrzet alespon do karnevalu, tj. asi mesic, takze se budu snazit. Mozna uz je to vlastne za min, ani nevim, kolikatyho dneska je.)
Nicmene tedy tradicne trochu zmatene zacnu od dlouho slibovane historky o noci na letisti: nekteri si asi pamatuji, jak jsem v kvetnu, cervnu a cervenci s dalsimi tremi kolegy ucila sedm ceskych vojaku portugalsky, protoze si ministerstvo usmyslelo vyslat je na cviceni do brazilie (podle ruznych nitek a naznaku to vypada, ze se to upeklo behem one slavne klausovy cesty po jizni americe..). Techto sedm statecnych se ucilo sest hodin denne pet dni v tydnu portugalsky a nekteri se opravdu naucili (byla jsem svedkem rozhovoru nejlepsiho z nich s mymi turisty/port. televizi v ceskem krumlove s portugalci a opravdu se s nimi dokazal dohodnout). Kazdopadne po nekolika mesicnim nic-nevedeni se ozvali, ze teda pojedou - dva z nich - do amazonie. Ruda nakonec nemohl jet, ale Banan mi nakonec napsal, ze bude od sedmi do pul desaty na letisti v Sampe a predstava surrealistickeho setkani s caipirinhou nas tak nadchla, ze on se smiril s dalsi kontrolou a ja s vyletem na predaleke letiste (jako ruzyne, jen opet mejte na pameti sileny mistni rozmery).... Takze v patek navecer jsem odjela smer garulhos a cekala a cekala, vedela jsem jen, ze prileti v 19:10 a puvodne si naivne myslela, ze me pustej na celnici (do kontrolovane zony) - jako v praze se mi to parkrat kvuli turistum povedlo (reklamace zavazadel, zapomenuty veci atd. a s trochou premlouvani a smutnych oci dostanete karticku a muzete projit i bez letenky do vnitrnich utrob letiste). historka o klientovi, kteremu jsem slibila pomoc s tlumocenim ani jakekoliv smutne premlouvani nepomohlo, takze jsem bananovi napsala, ze cekam sice u priletu, ale moc jsem nedoufala (mel dve a pul hodiny, let se samozrejme zpozdil a tak to bylo dost nepravdepodobny). Na letisti jsem nenasla novinovy stanek, takze jsem si nadavala, co jako ten zvytecny trihodinovy mozna vicehodinovy vylet na letiste je zas za ulet. Kazdopadne se mi pak ozval s tim, ze ma problem se zavazadlem a ze to jeste potrva. Trvalo to tak dlouho, ze mu to do Manaus (v amazonii) uletelo. Po dlouhem hledani a volani a smskovani jsme se nasli. Radostne to setkani!!! Jako Banan je v podstate takovy ten neuveritelny pohodar, ze to ani nechapete. Ale takhle znicenyho jako byl v patek jsem ho videla snad jen behem vysvetlovani portugalskych zajmen .)) Mel totiz v sao paulu proclit nejaky vojensky material, ktery si vezl na cviceni a oni mu ta zavazadla ztratili. Ze odlita se dozvedel asi 14 dni predem, takze ockovani a zkousky (dela si vejsku jeste) musel stihnout v dost peknym stresu, materialy jim preposlali jen v portugalstine (coz jim aspon mohli nechat prelozit bo jsem se s tim prala dost i ja... bohuzel mi to poslal kdyz jsem odlitala a jen jsem to prolitla, ale prislo mi to fakt prilis... na nekoho kdo se dostal na A2 a tohle bylo dost odborny text, jeste takovy hodne formalni... armada no.) Nicmene uposlechl rozkaz a odjel. Zavazadla ztraceny. Ruseni odvozu z manaus, vyrizovani novyho letu atd. Nastesti se dohodl anglicky a vse si zaridil vicemene sam. Dali jsme si caipirinhu a kecali o prijemnejsich vecech. Nejak mi za tu dobu ujel posledni bus a nechtela jsem dat litra za taxika, tak jsem se rozhodla zustat. Tak jsme popijeli a diskutovali, kolem druhy treti jsme vytuhli na mistnich lavickach a za obcasneho "prevalovani" to doklepali do pul paty, kdy jsme meli budika, bo let byl v sedm a meli jsme trochu strach co a jak. Popotahovani na letisti o to, co potrebuje k odletu (jestli mu daji boarding card, jestli muze letet na papir co mu KLM dala se zpozdenim a duvodem proc mu to uletelo atd.) nas stalo dost nervu.. nakonec nam jen vyrizeni palubni vstupenky trvalo hodinu (chape te to? mel vsechno u sebe....) dali mu nakonec neco, co vypadalo jako uctenka, kdyz platite v obchode kartou... wtf. Po hodine nervu teda odletel. Zavazadla ztracena. Jsem zvedava, ktery favelovy boss se obohati o cesky vybaveni. Proclit to uz asi nebude treba. resp. nebude co. Historka to asi neni, ale bylo to strasne mily a dost surrealisticky setkani - kdo si pamatuje nejaky historky z tehdejsich hodin, chape, ze to byl docela masakr.) Rano jsem pak teda v klidu a miru vyrazila domu busem a metrem... Jeste povesim asi zitra fotky na rajce.) No, snad jsem vas moc nezklamala... hlavne andrejku, ktera se tak ptala...
Nicmene tedy tradicne trochu zmatene zacnu od dlouho slibovane historky o noci na letisti: nekteri si asi pamatuji, jak jsem v kvetnu, cervnu a cervenci s dalsimi tremi kolegy ucila sedm ceskych vojaku portugalsky, protoze si ministerstvo usmyslelo vyslat je na cviceni do brazilie (podle ruznych nitek a naznaku to vypada, ze se to upeklo behem one slavne klausovy cesty po jizni americe..). Techto sedm statecnych se ucilo sest hodin denne pet dni v tydnu portugalsky a nekteri se opravdu naucili (byla jsem svedkem rozhovoru nejlepsiho z nich s mymi turisty/port. televizi v ceskem krumlove s portugalci a opravdu se s nimi dokazal dohodnout). Kazdopadne po nekolika mesicnim nic-nevedeni se ozvali, ze teda pojedou - dva z nich - do amazonie. Ruda nakonec nemohl jet, ale Banan mi nakonec napsal, ze bude od sedmi do pul desaty na letisti v Sampe a predstava surrealistickeho setkani s caipirinhou nas tak nadchla, ze on se smiril s dalsi kontrolou a ja s vyletem na predaleke letiste (jako ruzyne, jen opet mejte na pameti sileny mistni rozmery).... Takze v patek navecer jsem odjela smer garulhos a cekala a cekala, vedela jsem jen, ze prileti v 19:10 a puvodne si naivne myslela, ze me pustej na celnici (do kontrolovane zony) - jako v praze se mi to parkrat kvuli turistum povedlo (reklamace zavazadel, zapomenuty veci atd. a s trochou premlouvani a smutnych oci dostanete karticku a muzete projit i bez letenky do vnitrnich utrob letiste). historka o klientovi, kteremu jsem slibila pomoc s tlumocenim ani jakekoliv smutne premlouvani nepomohlo, takze jsem bananovi napsala, ze cekam sice u priletu, ale moc jsem nedoufala (mel dve a pul hodiny, let se samozrejme zpozdil a tak to bylo dost nepravdepodobny). Na letisti jsem nenasla novinovy stanek, takze jsem si nadavala, co jako ten zvytecny trihodinovy mozna vicehodinovy vylet na letiste je zas za ulet. Kazdopadne se mi pak ozval s tim, ze ma problem se zavazadlem a ze to jeste potrva. Trvalo to tak dlouho, ze mu to do Manaus (v amazonii) uletelo. Po dlouhem hledani a volani a smskovani jsme se nasli. Radostne to setkani!!! Jako Banan je v podstate takovy ten neuveritelny pohodar, ze to ani nechapete. Ale takhle znicenyho jako byl v patek jsem ho videla snad jen behem vysvetlovani portugalskych zajmen .)) Mel totiz v sao paulu proclit nejaky vojensky material, ktery si vezl na cviceni a oni mu ta zavazadla ztratili. Ze odlita se dozvedel asi 14 dni predem, takze ockovani a zkousky (dela si vejsku jeste) musel stihnout v dost peknym stresu, materialy jim preposlali jen v portugalstine (coz jim aspon mohli nechat prelozit bo jsem se s tim prala dost i ja... bohuzel mi to poslal kdyz jsem odlitala a jen jsem to prolitla, ale prislo mi to fakt prilis... na nekoho kdo se dostal na A2 a tohle bylo dost odborny text, jeste takovy hodne formalni... armada no.) Nicmene uposlechl rozkaz a odjel. Zavazadla ztraceny. Ruseni odvozu z manaus, vyrizovani novyho letu atd. Nastesti se dohodl anglicky a vse si zaridil vicemene sam. Dali jsme si caipirinhu a kecali o prijemnejsich vecech. Nejak mi za tu dobu ujel posledni bus a nechtela jsem dat litra za taxika, tak jsem se rozhodla zustat. Tak jsme popijeli a diskutovali, kolem druhy treti jsme vytuhli na mistnich lavickach a za obcasneho "prevalovani" to doklepali do pul paty, kdy jsme meli budika, bo let byl v sedm a meli jsme trochu strach co a jak. Popotahovani na letisti o to, co potrebuje k odletu (jestli mu daji boarding card, jestli muze letet na papir co mu KLM dala se zpozdenim a duvodem proc mu to uletelo atd.) nas stalo dost nervu.. nakonec nam jen vyrizeni palubni vstupenky trvalo hodinu (chape te to? mel vsechno u sebe....) dali mu nakonec neco, co vypadalo jako uctenka, kdyz platite v obchode kartou... wtf. Po hodine nervu teda odletel. Zavazadla ztracena. Jsem zvedava, ktery favelovy boss se obohati o cesky vybaveni. Proclit to uz asi nebude treba. resp. nebude co. Historka to asi neni, ale bylo to strasne mily a dost surrealisticky setkani - kdo si pamatuje nejaky historky z tehdejsich hodin, chape, ze to byl docela masakr.) Rano jsem pak teda v klidu a miru vyrazila domu busem a metrem... Jeste povesim asi zitra fotky na rajce.) No, snad jsem vas moc nezklamala... hlavne andrejku, ktera se tak ptala...
středa 2. února 2011
Stehovani narodu aneb novy "doma" .)
Nez zacnu se svymi novinkami - jedna super zhava palmofkova: hanka ma za sebou uspesne statnice, osobni gratulace prijima do konce tydne v urednich hodinach od 13 do 16 hodin, o vikendu pouze do 15h a maily pry mate psat velmi strucne.) Pripadne ji muzete poblahoprat i tady .)) Hani, parabens!
Ja jsem se dneska odstehovala z pohodarskyho skoro hippie bytu nazvuceneho regeckem, pedrovou basovou kytarou a hlasitym komentarem bratrancu papousku do poklidneho rodinneho prostredi u Janete a Takashiho, kde v obyvaku bubla voda nasich dvou zlatych rybicek a kde se pari videohry s kamarady. Oba jsou pohostinnost a vstricnost sama. Nakonec jsem vzdala snahu o hrdinstvi a vitezstvi nad mravencem v tom, kolikanasobek svoji vahy naraz unesu, a prestehovala jsem se taxikem. Taxikar mirne zmaten, mesto je holt velky, takze jsme se motali mistama jak vitr v bedne... ale nasli jsme to! .) Protoze byli oba v praci, tak mi nechali klic u vratnika (Mys, pamatujes jeste na listek s "vratnikem"?!) (mame hlidany dum - teda ostraha, kdyby slo do tuhyho stoprocentne utece, ale tak je to tu klidna ctvrt pry - je znat, ze neni tak bohata jako Perdizes (kde bydli Pedro), ale zas na pohodu, cestou od metra je spousta malych hospudek a obchudku a porad nekdo v ulicich). Kazdopadne doma na me cekal pripraveny pokoj s dopisem, ze kdyby cokoliv, tak mam urcite zavolat, ze muzu pouzit cokoliv z lednice, koupelnu, mam si v obyvaku najit povleceni a polstar a "perinu" (na vyber je, protoze dalsi jsou pro couchsurfery - hnedka pristi tyden prijede nejaky Cech .)) Kazdopadne se o me teda neuveritelne staraji! Jeste behem dne mi prisly dve, tri smsky kontrolujici, jestli jsem se dobre zabydlela a ted vecer se me po navratu z prace a z nocni skoly v pul dvanacty Janet prisla preptat, jestli neco nepotrebuju, jestli je vse ok a povidala si se mnou o planech a tak ruzne.
To, ze jsem se stehovala uz dneska, bylo dano tim, ze k nam dorazil odmravencovavac - resp. asi se tomu cesky rika jinak, ale je to proste to zviratko, co zere lidem skrine - portugalsky cupim (a myslim, ze prave cupizeiro je termitiste, ale tezko rict, jestli se moc nepletu). Nicmene protoze se do toho pokoje u Pedra, co byl "muj", stehuje nova najemnice, tak prisel odmravencovavac uz dneska (velmi narychlo), takze jsem vcera volala janete, jestli se muzu prestehovat uz dneska, bo se do toho bytu po nastrikani nesmi 24 hodin vstoupit a tak jako tak bychom se s pedrem sackovali k nekomu domu. Tak se to vyresilo alespon o neco rychleji a mam s hledanim bydleni pokoj. Poslu jeste asi odkaz na fotky. Jsem se rychle zabydlela - vybalila jsem asi za hodinu, narovnala to do skrine - a pozor! - jeste v ni je misto! takhle velkou skrin tu mam! - no a vyprala jsem, to bylo hodne dulezity, nic jsem neobarvila.
Odpoledne jsme stravila se trema spoluzakama - slecna z N.Y., klucina z Chicaga a Kolumbijec, sli jsme do MASP (muzeum soucasneho umeni - resp. vystava opet hodne zvlastne koncipovana - melo to nazev "romantismus" a Brazilci tam narvali od El Greca pres Turnera obrazy Moneta, Van Gogha dokonce i hodne aktualni vecicky z 90. let) podobne prurez "potrety" - historicky vyvoj (to bylo docela hodne zajimavy - teda hlavne ty komentare, ale ty byly jen portugalsky) no a pak jeste "bohove a bohyne" to me moc nebralo. V prnim patre jeste vystava fotek Wima Wenderse, to mi prislo docela vesely, bo fotil hodne netradicni, na prvni pohled obycejny, vsedni, osklivy, otriskany mista, ale fotky zajimavy casto bud barvami, kompozici nebo napadem. Pekne. Alespon nejaky kulturni zivot vedu. A pak jsem se dozvedela, ze vystava soucasnyho nemeckyho umeni s takovym pro me zajimavym nazvem "se nao neste tempo" (jestli ne v tuto dobu (?) prave skoncila.... Spoluzaci byli fajn, lepsi nez prvni dva pokusy, takze jsme posedeli u kavy, pak prosli tam a zpatky paulistu a pak jeste chvili posedeli a odpoledne uteklo coby dup. Tak mam trochu lepsi pocit ze spoluzaku, alespon z tech zahranicnich.) uvidime.
Ted nam tu hraje The Cure "boys dont cry" - s japoncema to bude teda super! Jeste je pomalu naucim poslouchat UJD.... Se mi tu libi, to se musi zatukat.
Odkaz na fotky novyho bydleni:
http://urtscha.rajce.idnes.cz/novy_pokoj/
Ty fotky bratrancu papousku jsou foceny z Pedrova obyvaku .)
Ja jsem se dneska odstehovala z pohodarskyho skoro hippie bytu nazvuceneho regeckem, pedrovou basovou kytarou a hlasitym komentarem bratrancu papousku do poklidneho rodinneho prostredi u Janete a Takashiho, kde v obyvaku bubla voda nasich dvou zlatych rybicek a kde se pari videohry s kamarady. Oba jsou pohostinnost a vstricnost sama. Nakonec jsem vzdala snahu o hrdinstvi a vitezstvi nad mravencem v tom, kolikanasobek svoji vahy naraz unesu, a prestehovala jsem se taxikem. Taxikar mirne zmaten, mesto je holt velky, takze jsme se motali mistama jak vitr v bedne... ale nasli jsme to! .) Protoze byli oba v praci, tak mi nechali klic u vratnika (Mys, pamatujes jeste na listek s "vratnikem"?!) (mame hlidany dum - teda ostraha, kdyby slo do tuhyho stoprocentne utece, ale tak je to tu klidna ctvrt pry - je znat, ze neni tak bohata jako Perdizes (kde bydli Pedro), ale zas na pohodu, cestou od metra je spousta malych hospudek a obchudku a porad nekdo v ulicich). Kazdopadne doma na me cekal pripraveny pokoj s dopisem, ze kdyby cokoliv, tak mam urcite zavolat, ze muzu pouzit cokoliv z lednice, koupelnu, mam si v obyvaku najit povleceni a polstar a "perinu" (na vyber je, protoze dalsi jsou pro couchsurfery - hnedka pristi tyden prijede nejaky Cech .)) Kazdopadne se o me teda neuveritelne staraji! Jeste behem dne mi prisly dve, tri smsky kontrolujici, jestli jsem se dobre zabydlela a ted vecer se me po navratu z prace a z nocni skoly v pul dvanacty Janet prisla preptat, jestli neco nepotrebuju, jestli je vse ok a povidala si se mnou o planech a tak ruzne.
To, ze jsem se stehovala uz dneska, bylo dano tim, ze k nam dorazil odmravencovavac - resp. asi se tomu cesky rika jinak, ale je to proste to zviratko, co zere lidem skrine - portugalsky cupim (a myslim, ze prave cupizeiro je termitiste, ale tezko rict, jestli se moc nepletu). Nicmene protoze se do toho pokoje u Pedra, co byl "muj", stehuje nova najemnice, tak prisel odmravencovavac uz dneska (velmi narychlo), takze jsem vcera volala janete, jestli se muzu prestehovat uz dneska, bo se do toho bytu po nastrikani nesmi 24 hodin vstoupit a tak jako tak bychom se s pedrem sackovali k nekomu domu. Tak se to vyresilo alespon o neco rychleji a mam s hledanim bydleni pokoj. Poslu jeste asi odkaz na fotky. Jsem se rychle zabydlela - vybalila jsem asi za hodinu, narovnala to do skrine - a pozor! - jeste v ni je misto! takhle velkou skrin tu mam! - no a vyprala jsem, to bylo hodne dulezity, nic jsem neobarvila.
Odpoledne jsme stravila se trema spoluzakama - slecna z N.Y., klucina z Chicaga a Kolumbijec, sli jsme do MASP (muzeum soucasneho umeni - resp. vystava opet hodne zvlastne koncipovana - melo to nazev "romantismus" a Brazilci tam narvali od El Greca pres Turnera obrazy Moneta, Van Gogha dokonce i hodne aktualni vecicky z 90. let) podobne prurez "potrety" - historicky vyvoj (to bylo docela hodne zajimavy - teda hlavne ty komentare, ale ty byly jen portugalsky) no a pak jeste "bohove a bohyne" to me moc nebralo. V prnim patre jeste vystava fotek Wima Wenderse, to mi prislo docela vesely, bo fotil hodne netradicni, na prvni pohled obycejny, vsedni, osklivy, otriskany mista, ale fotky zajimavy casto bud barvami, kompozici nebo napadem. Pekne. Alespon nejaky kulturni zivot vedu. A pak jsem se dozvedela, ze vystava soucasnyho nemeckyho umeni s takovym pro me zajimavym nazvem "se nao neste tempo" (jestli ne v tuto dobu (?) prave skoncila.... Spoluzaci byli fajn, lepsi nez prvni dva pokusy, takze jsme posedeli u kavy, pak prosli tam a zpatky paulistu a pak jeste chvili posedeli a odpoledne uteklo coby dup. Tak mam trochu lepsi pocit ze spoluzaku, alespon z tech zahranicnich.) uvidime.
Ted nam tu hraje The Cure "boys dont cry" - s japoncema to bude teda super! Jeste je pomalu naucim poslouchat UJD.... Se mi tu libi, to se musi zatukat.
Odkaz na fotky novyho bydleni:
http://urtscha.rajce.idnes.cz/novy_pokoj/
Ty fotky bratrancu papousku jsou foceny z Pedrova obyvaku .)
pondělí 31. ledna 2011
cidade maravilhosa
Rio de Janeiro - cidade maravilhosa
První cesta z města do Ria de Janeira
Tento zápis bude asi stejně zmatený jako ten z prvního dne v Sampě, protože i když jsem už doma (tj. u Pedra v Sampě, odkud se asi zítra, pozítří přestěhuju k Japoncům, bo jsem nic lepšího nenašla – čímž nechci říct, že by to bylo špatný, jen je to daleko), tak byly ty čtyři dny, resp. první dva ze čtyř dnů hodně silným zážitkem.
Cesta byla ok, srazík s rogerem z couchsurfingu na multikulturní výměnu vyústil v mou první návštěvu čtvrti Liberadade, která původně byla japonskou záležitostí, dnes je tam asi (i podle tvrzení Rogera) hodně Číňanů a Korejců, já to bohužel moc nepoznám. Byli jsme v jídelně „na kila“, což je bufet, kde si můžete vybrat cokoliv – můj mix byl dost zběsilý, dala jsem si různé věci, co nevypadaly moc nebezpečně (smažený květák, brambory, houby) a taky něco z tradičního sushi (velmi zlehka, víte, jak já ochutnávám cizí kuchyně). Sushi jsem zvládla, dokonce celé tři kousky a dalo se to (omluva milovníkům japonské kuchyně). Roger studuje na Universidade de Sao Paulo japonštinu, umí německy, anglicky, učí se teda česky (je v šesté lekci) a k učení jazyků využívá výměnu přes couchsurfing. Nicméně jsme se dohodli na výměně čeština – portugalština (uvidíme, jestli to k čemu bude, protože se učím, kdykoliv s někým mluvím .) Pak jsem dojela na „Florenc“ a koupila si první jízdenku busem do Ria, která byla z nejlevnějších, počkala jsem necelou hoďku a nasedla do velmi pěkného busu. Vyjeli jsme načas – pro mě trochu překvapivě. Bus měl klimatizaci, což se sice z počátku jevilo jako výhoda, každopádně po půlce jízdy jsem byla ráda, ž jsme zastavili na svačinu na odpočívadle a já se mohla trochu ohřát. Cesta trvala i s půlhodinovou pauzou 6 hodin. Prvních pět jsem zírala ven z okýnka, místní krajina mi přijde dost pěkná – jsou to vesměs takový planiny, vlevo (tj. směrem na západ do vnitrozemí) bylo vidět pěkný kopce, místama asi dost velký (tuším, že to je Serra da Mantiqueira, kde by měly podle Lonely planet některé vrcholy dosahovat něco kolem 2700m). Kopce vypadaly dost plyšově, díky místní trávě, ze stromů mi přišlo, že vidím z Portugalska známé eukalypty, které navíc místama někdo vysázel, takže by to tento odhad botanika-amatéra podporovalo. Nicméně k Riu jsem se začala blížit v noci, víceméně byla naprostá tma, když jsme dorazili na okraj, kde jsem teda začala přemýšlet, jestli Rogériovi ta moje smska dorazila. Rogéria jsem potkala už předloni v Brasílii (asi rozdíl do čj oproti státu je s/z – teda alespoň u mě), též díky couchsurfingu na jedné párty, pak jsme se viděli asi ještě jednou tam a psala jsem mu někdy před měsícem, že budu v Brazílii, že e můžeme třeba někde potkat, tak napsal, že se přestěhoval z vnitrozemí k moři a dal se k námořníkům. U těch se mu ale moc nelíbilo a tak po ročním působení u „marinhy“ posouvá v těchto dnech kotvy na jih do Santa Catariny do Balneário Cambório nebo jak se to jmenuje, kde se dá k suchozemské policii. Trochu jsem se v buse začala obávat, že teda dorazí, ale třeba později, nebo že neví, kterým autobusem jsem nakonec vyrazila a kdy mě má čekat. Nastala trochu panika, protože se mi nepodařilo vytočit správně číslo tak, aby to nehlásilo error (že mám zadat nějaký kód na dálkové volání atd.), takže jsem mu zavolala z českýho čísla (trvalo to chvilku, ale účet bude asi dost luxusní i tak), nicméně smsku dostal, přesto jsem na něj asi půlhodiny čekala. Pan domácí Pedro mi v Sampě říkal, že z toho nádraží raději nemám vycházet ven, takže jsem poctivě zůstala uvnitř a čekala.
První kroky v Riu pod dohledem opatrného průvodce vedly na Copacabanu. Popojeli jsme místním busem a kousek došli pěšky, spousta lidí, vedro, dusno, kolem půl jedenáctý večer bylo pořád něco kolem 33 stupňů, peklo. Na známém vydlažkovaném chodníku proudily davy lidí (středa večer), na pláži byly různé skupinky lidí, dost hodně lidí běhalo, cvičilo, nebo hráli fotbal. U pravidelně rozmístěných stánků jsme doplňovali tekutiny (caipirinha – cachaca, limetky, led, cukr) a když jsem chtěla vidět jako oceán, bo ve tmě a z toho chodníku nebyl vidět, tak jsme se tam jen rychle dostali přes písek, vyfotila jsem si to, a rychle jsme mazali zpátky na chodník, kde bylo osvětlení a víc lidí (Copacabana je v obou mých průvodcích popsaná jako místo, kde se na písku v noci moc pohybovat nemáte, protože se může někdo přiblížit a něco si od vás vzít). Nicméně mi to přišlo ok, ale asi by nemělo. Rogéria tam za ten rok přepadli dvakrát, raději jsem se neptala na detaily, bo už jen procházka nočním Riem mi přišla na první den hardcore .) Pak jsme šli na bus a k mému překvapení (trochu nemilému) jsme jeli přes most až do Niteroie (město na protějším břehu zátoky). Cesta trvala něco přes hodinu, výhled z mostu na noční rio byl skvělý. Rogério bere své bydlení v Riu jako dost přechodné, vlastně spal v jídelnové části kuchyně nebo jak to říct, hned u hlavních dveří do bytu, který měl pak ještě dva pokoje a koupelnu. Bydlí s klukem z Rio Grande do Sul a jedním z Maranhao, takže žádný carioca (obyvatel Ria) na bytě nebyl. Navíc tam byla ještě na návštěvě přítelkyně z Maranhaa na prázdninách.
Druhý den jsme se vypravili do města. Vzala jsem foťák a dalekohled, omezené množství peněz a opalovací krém. Cesta k busu do Ria se protáhla na objevování místní pláže (fotky dokládají, že moc čistá teda rozhodně není), pak jsme zavítali nutně k Museu da Arte Contemporanea (MAC) – lítající talíř, co navrhl Niemayer. Rogerio nikdy nebyl uvnitř (a jak jsem později zjistala, tak za ten rok pracoval a ve městě skoro nikde nebyl – kdysi tu byl jako turista, ale to už bylo dávno). Uvnitř byla výstava moderního brazilského umění a dost dobrých fotek Niemayerových staveb – možná trochu přeniemayerováno, ale ok). Pak jsme pěšky došli na trajekt (Rogério málem chcípnul vedrem – stěžoval si víc než já!) a jeli lodí do centra Ria. Z lodi opět výhled totální masakr, i z té pláže předtím i z muzea – jak bylo jasno, tak byl vidět Pao de Acucar (cukrová homole) i Corcovado (kde je socha Krista). A mezi těmito dvěma kopcema leží centrum Ria. Vždycky jsem si myslela, že je centrum města kolem dvou nejznámějších pláží, ale ono je to pěkně daleko a úplně jinde, než jsem si představovala – mně vždycky to město přišlo podle map dost zmatený, představit si, kde jsou ty kopce, kde která pláž a kde která čtvrť, teď to po 4 dnech aspoň tuším .) Můj první učitel portugalštiny – starý pán António (možná ho někdo znáte, bydlel na Maltézkým náměstí) – tvrdíval, že Praha je druhé nejkrásnější město na světě hned po Riu. Myslím, že měl asi pravdu. Protože ta scenérie, to prostupování „pralesa“ na kopcích a moderního velkoměsta je neuvěřitelná, hlavně ty kopce jsou zasazené do zátoky a oceánu, voda a vysoké kopce je podle mě super kombinace. Za tu dobu mi přišlo, že by mi tam chyběl snad jen sníh a bezpečnost (jako v Praze jdete kamkoliv kdykoliv ale tady jen někdy a jen někam), což znamená pro mě dost omezení svobody pohybu a asi by mi to dlouhodobě vadilo.
Centrum je hodně úsporné, nebo alespoň to, co jsme viděli. Trajekt nás hodně rychle dovezl na Praca do XV de Novembro, kde jsme kvůli klimatizaci (alespoň tak jsem si vykládala Rogériův zájem o muzeum, které bych já mohla vynechat) prošli hned první zdarma dostupnou výstavu, co byla cestou. Byla tam taková všehochuť, co by Brazilce napadlo při pomýšlení na to, co všechno v Brazílii mají. Takže domorodé dřevěné sedátka v podobě zvířat, obrazy modernistky Tarsily do Amaral, indiánské čelenky, kotle na pálení cachacy, ukázky barokního umění Minas Gerais atd. Odtam jsme zamířili do starého centra, které vypadalo jak Lisabon, tady se ty úzké uličky, domky s dlažkama a kovovými zábradlími u oken daly sice počítat na prstech jedné ruky, ale i tak to bylo hodně zajímavé, až se mi začalo stýskat po Portugalsku. Všude malé restaurace, některé nesoucí portugalské místní názvy, taky bar vyzdobený fanouškem lisabonského Sportingu. Que saudades! Pak jsme se vydali do kulturního centra banky (teď si nepamatuju které banky..), kde byla hodně velkorysá výstava M. C. Eschera. Dobré bylo, že tam měli i jeho rané dílo, které jsem neznala a hodně interaktivních hrátek s perspektivou – člověk se tam mohl dost vyblbnout. Různé periskopy, 3D zobrazení Escherových děl, hýbající se obrázky (jak to bývalo dřív takové ty pohledy, jak je člověk nakláněl a ony měnily obrázek, tam a zpátky). Tam jsme potkali Rogériovi kamarády námořníky a šli jsme posedět na portugalské kovové židličky do jedné z malých uliček. Pak jsme se ještě prošli chvilku centrem, ale po soumraku se to dost proměnilo – v jakékoliv kašně nebo nádrži, co měla jen trochu vody, prováděli úspornou osobní hygienu davy místních bezdomovců, prali prádlo, dělali dost bordel a Rogério prohlásil, že je čas se vrátit domů.
Další den jsme vyrazili rovnou do města, nejprve jsme se zastavili v nákupním centru v Botafogu (jestli jste někdo četl od Machada de Assis Don Casmurru – já myslím, že tu bydlel a že to byla kdysi luxusní residenční čtvrť), odkud byl z posledního patra výhled na pláž v Botafogu – je tak špinavá, že se v ní nikdo nekoupe, kotví tam lodi a jak je to okraj zátoky, tak tam asi voda hodně stojí a bude dost špinavá. Taky byl vidět další cíl cesty – Pao de Acucar. Ráno jsem dostala trochu hrůzu, když námořník prohlásil, že můžeme vylézt na tu cukrovou homoli (Pao de acucar), protože jsem si představila, jak se někde šplhám po kolmé kamenné stěně nahoru, takže jsem se zeptala pár přátel – a došlo mi, že ani pro mě jeden z největších brazilských dobrodruhů Tigre (spolužák z portugalštiny Rudolf, co žil rok v největší favele Ria Rocinhě) tam nešplhal, takže to asi nebude úplně košér. Jsem se začala trochu vyptávat a nakonec z toho vylezlo, že námořník měl na mysli jen menší kopec Urcu, který je tak poloviční než Pao de Acucar, ale proč by mi říkal, že to je jen tohle, když je to skoro to samé jako ten horní vyšší Pao de Acucar (cukrová homole). Podobně to bylo i s tím, že bydlí v Riu a přitom je to Niteroi, na brazilské vzdálenosti je to vlastně to samé, když je to hoďku cesty...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)