dneska jsem se byla rozloucit s mym "prvnim kamaradem v ulici"(pominu-li vlastni spolubydlici), kterym je pan z novinoveho stanku (teprve dneska jsme se predstavili jmenem - pan Luis - a to tam chodim od pocatku a od prvniho dne ho zdravim a on mi neustale pomaha sehnat veci blizko bytu a pokazdy me zdravi "oi menina" a po delsich cestach na me vola i pres ulici a pak se vyptava, kde jsem byla a jaky to tam bylo... predstavila jsem mu i mamku a tetu .)
dneska jsem se tedy byla rozloucit, pan se opatrne zeptal, kdy se jako vratim... no, nevim no, ale ujistila jsem ho, ze se nekdy vratim a dala jsem mu darkem becherovku, byl opravdu dojaty! skoro me to rozbrecelo (jsem z odjezdu mirne namekko no). asi mu poslu pak z prahy cumkartu, aby videl, kde to bydlim... opravdu mily pan. je mu tusim 71 let a 68 z toho bydli v tyhle ctvrti, kdysi bydlel o kousek dal, ale nyni bydli v nasem bloku, ale v jinem dome. kazde odpoledne krome nedele pracuje v novinovem stanku a v nedeli pracuje na parkovisti pekarny (jsem se ho ptala jednou, proc nema aspon nedeli volnou, tak rikal, ze ho to bavi - ma spoustu znamych a pokeca si snad s kazdym - a ze je v duchodu a potrebuje penize) asi nejspokojenejsi duchodce, ktereho jsem kdy videla, nikdy si nestezoval na nic, jen se porad usmiva a zdravi kolemjdouci.
toto je tedy takova mala pocta, o ktere se nikdy nedozvi, ale to nevadi.
dole jeho fotografie .)
tot vse, pujdu spat, zitra rano jedu do ria. silu a viru!
Žádné komentáře:
Okomentovat