sucre

vazeni a mili
nejvetsim prekvapenim cesty po penedu a celkove state alagoas v brazilii je nyni mesto sucre v bolivii. neuveritelne udrzovany belobou zarici mesto!!!
a super levny!
zitra vyrazime do uyuni.. snad nezmrzneme... drzte palce
8/8 letime ze santa cruz do sao paula.
nefunguje mi tu mobil - ani brazilsky ani cesky (toto je zprava hlavne pro rodice, ktery si to asi ted stejne neprectou... .))
uvidime.
s pozdravem
irca
a kato: diky za komentar!

bolivie

nejprve to nejdulezitejsi: mamco, vse nejlepsi k narozeninam! hlavne hodne zdravi a spoustu nejruznejsich aktivit! za par tydnu si pripijeme v riu caipirinhou!!!

mise dostat se do 20. cervence za hranice brazilie kvuli obnoveni viza splnena - 20.7. jsme dve a pul hodky ve triceti stupnich cekali ve fronte na vystupni razitko na brazilsky strane, urednik se chodil radit, ale nakonec mi ho taky natiskl, na bolivijsky budce jsme vyplnili vstupni formular, dostali razitko a vyrazili do centra (v uvozovkach, ktery ale na spanelsky klavesnici nehodlam dva dny hledat). Podle vysletleni taxikare jsme se ubytovali v drazsim ale lepsim hotelu - stal 650 kc na noc pro dva a byl tak 100krat lepsi nez hotel za 700 bez snidane na druhy strane hranice v brazili, kde jsme spali predchozi noc. tepla sprcha, uklizeno, mile prostredi, zadni svabi a ocividne i nejaka zahrada ci co. na jednu noc nez vyjedeme vlakem dal do vnitrozemi. druhy den jsem jaksi byla nemocna, tak jsme to prodlouzili no a nakonec jsme tu zevlovali asi 6km od hranice s brazilii tri dny. oba jsme ten zevling potrebovali. druhy den rano (po prvni noci) se Ze sel zeptat jak je to se snidani,  a oni, ze v 9 konci (a to bylo 11.30), tak jsem si dali obed a zbytek dne prospali. dalsi den jsme meli aspon snidani a odpoledni svacinoveceri, tak jak spime, setrime na jidle.... je tu zima jak chcip, tj. odhadem tak 15 - 18 stupnu, ale citim se po tech tricitkach jako kdyby melo za chvili snezit... dneska asi uz tim vlakem vyrazime, nebo se rovnou muzeme vratit do brazilie. ... asi pojedeme vlakem do santa cruz a pak si dame trasu Che Guevary, pochybuju, ze v tyhle zime budu chtit jit do tech solnych pousti kdesi vysoko  v kopcich. necham si to na priste... s tou neuveritelnou rymou se mi nikam nechce. ale tri dny total zevlingu asi stacej. nastesti meli v hotelu (resp, jeste tu jsme .))) HBO a FOX a nevim co jeste za kabelovku, takze Palmofko pozor: videla jsem dalsi dil z nasledujici serie True Blood!!! Stahovani muze zacit!!!
jinak rozdil bolivie brazilie je znatelny na prvni pohled: jen hlavni ulice ma asfalt, zbytek je dusana hlina, mistnaci maj jiny obleceni, taky se snazi z turistu vic vydolovat (za jakoukoliv informaci chteji nejaky drobak), je tu tak o 1/2 neco levnejsi, jidlo je megalevny, zatim jsem bez prujmu, to se musi zatukat, oprasuju svoji spanelstinu a jde to docela, hlavne teda mluvi Ze, spanelsky umi hodne dobre, nebo to tak aspon vypada .)
zkusim jeste pridat fotky z pantanalu, ted z bolivie nic nemam.... taky tu par km za hranicema neni co fotit. a pokoj v hotelu fotit asi nebudu .)
plan je tedy vyrazit 20 hodin vlakem do santa cruz, tam okouknout moznosti, asi dame cestu Che Guevary a kus cesty jezuitskych misiji, jeste jsme uvazovali o Sucre, takze jestli mate nekdo zkusenosti... budu rada.
jinak jsem tu poprvy v zivote videla prodavani leku na kusy, jako ze ustrihnou z platicka jeden dva prasky... nekoupila jsem, bala jsem se, co to je zac, kdyz nemeli takovej ten pribalovej letak.... no, teplomer za 15kc nefungoval, tak doufam, ze jsem se vylecila spankem a brazilskymi antichripkovymi pilulkami a smrkanim, moje smrkani podle me nikdo siroko daleko nevidel, Ze smrkat neumi, a predpokladam, ze svymi slonimi vystoupenimi vsechny okolo desim, bo jak nam tvrdili na prednasce na VSE, jine narody krome cechu nesmrkaji, bo je to vysoce neslusny, takze jsem vysoce neslusna, ale aspon se mozna narozdil od jinych nekdy v budoucnosti uzdravim.)
tot asi vse. zkusim ty fotky,.
jinak ty jedny fotky z pobrezi - maceio a penedo mi proste zmizely a tak je neuvidite. mozna ma neco Ze, ale ten zas nema kabel od fotaku, tak snad po ceste to nejak nekam nahraje a poskytne.

pantanal

pantanal byl neuveritelnej!!!
tri dny (necely) jsme byli jaksi v lesomocalu, z nejvetsich zazitku asi z metru spatreny divoce zijici mravenecnik, pasovec, na dalku jelen, z lodi nespocet asi na metr daleko kajmanu (bala jsem se moc - ale nastesti se bali vic oni nez ja)... no a taky jsem ulovila dve pirane (maly), co se neuveritelne mrskaly, jediny ryby co jsem za celej zivot ulovila... mam i foto, pokud se zas neztrati....
bydleli jsme v kempu ale spali v sitich v domku s moskytierou, ale spolubydlici (bylo tam asi 10 siti) jaksi nechavali otevreno, takze mam pravou nohu solidne oznackovanou... jeli jsme hodinu dzipem od cesty campo grande-corumba po Estrada do Parque, pak uhli z hlavni cesty a nechali se dovezt do kempingu.
Pantanal ma strasne moc ptaku. Celou noc tam neco zpivalo, rano se ozval strasnej randal - nejlepsi kohout na svete asi - aranqua - a taky jsem videla tukany, a vlastne jeste dalsi zazitek capibary... videli jsme jednu hned na prijezdovy silnici, pomalu se loudala pri prechazeni, uzasny... a pak prdel dalsi potapejici se do vody a jeste pak dalsi den tri dospely a jednu malou. Jedno dopoledne jsme byli v lese jen ja, Ze a pruvodce, pak dorazili odpoledne 3 kluci a dneska rano jsmebyli na lodi uz v deviti. Pak jsme odjeli a ted trcime na brazilsky hranici v podivnym hotylku... asi nejhorsi kvalita, co jsme zatim videli a cena teda zrovna nizka neni....
zitra snad uz bolivie a vlakem do santa cruz de la sierra, pokud nesnesi, tak dal do sucre, potosi a solar de uyuni.. uvidime, pokud snezi, tak jihem pres paraguay k foz de iguacu...

ztraceny fotky

posahany brazilsky stary pocitace!!!!
a zatracena moje snaha vytofit vsechno a porad mit plny fotak kravin ktery stejne nikdy nikomu neukazu!

maceio a penedo

Takze jsme se radikalne presunuli z pobrezi pres penedo do aracaju, odkud jsme se tremi lety (do brasilia, do cuiaba a do campo grande) dopravili do vychoziho bodu na zapade brazilie, odkud pokracujeme pres pantanal do corumba na hranici s bolivii (kde jsme ted). sedim v podivnem levnem hotelu, ale maji tu internet a bohuzel jsem zjistila, ze fotky za tyden ze severovychodniho pobrezi se nejak blbe zkopirovaly v poslednim hostelu a musela jsem tez naformatovat fotak (bo nechtel fotit), takze jsem to vsechny fotky za 1 tyden z cesty prisla - a byl to masakr. V maceio prestalo treti den prset takze jsem se posledni den pobytu za dopoledne spalila (ale jen mirne na me pomery).
Pak jsme se dopravili po pobrezi do Peneda na rece Svateho Frantiska, treti nejvetsi v brazilii. Krasny mestecko, plno pekne ornamentalne zdobenych staveb a reka a dobry hotylek kde nam pani z 1200 na noc slevila na 800Kc, se snidani pro dva, s vyhledem na reku a v centru vseho. tak dobry myslim. pak jsme pondnikli prvni organizovany vylet za celou dosavadni cestu - plavbu po rece k jejimu usti. To byl narez nejvetsi a mrzi me ztraceny fotky... bo tam bylo spousta jezirek v pisecnych dunach, par palem, navaty pisek, ocean, reka, mangue.... ulet no. Pak jsme vyrazili do aracaju, kde jsme vlastne jen poobedvali a odleteli do pantanalu.

maceio - chcilo chcilo a chcilo .)))

jen abyste nezavideli prilis, tak cestovani po brazilii se zvrtlo v destnikovou seanci .)) bo vcera chcalo a chcalo a chcalo, az me z toho poranu bolelo v krku. ale po kave uz je to lepsi a dnes je polojasno, tak vyrazime na plaz - vyhlasene plaze alagoasu jsme si pekne naplanovali ale vcera jsme misto toho jen bloudili centrem, muzea zavreny (nejaky podivny otviraci doby) a tak, bydlime pres couch, asi tak 20m od plaze, ale jak rikam, zatim jsme ji neuzili a dnes pojedeme na nejakou asi 15 km za mestem. tot vse. zitra se vydame na jih do Aracaju... bolivie se blizi! .))
(s)mejte se krasne! pa i.

snad nove fotky

po tydnu vicemene zevlovani v natalu (ale s cestou a mym rizenim po pobrezi) jsme pripraveni vyrazit nocnim busem 10 hodin na jih do Maceio. tam bydlime u CS Amita Evrona - je to total global couchsurfer, jeho profil je ukazka co umi globalizace, ale vypada na super pohodare. odtam pak ve ctvrtek dal na jih do aracaju a 16. v sobotu let na zapad do campo grande a odtam do bolivie. pobrezi rio grande do norte, kde jsme ted byli, jsou uzasny utesy a cistounka voda, spousta haju palem a neuveritelne velky plantaze cukrovy trtiny, zkusim dodat fotky.
(s)mejte se krasne!
pa irca

fotky

dole by mel byt strucny mix fotek.... bohuzel rajce na macu nejak nefunguje... takze jen ukazka. ted jedeme objevovat pobrezi rio grande do norte, pocasi bud dest nebo polojasno nebo jasno, jak se to rano vyspi. mejte se!

cestovani severovychodem

protoze vcera - jak jsem zoufale napsala - celej den chcilo a chcilo, tak jsme se nejak vycerpali a Ze je asi nemocnej, takze budeme muset moje cestovatelsky ambice trochu zredukovat .( obcas tak ponekud smutne uprostred deste pod destnikem rekne `ja jsem z manaus! my kdyz prsi, tak nikam nechodime...` no, tak v amazonii prsi asi jeste brutalnejs nez tady. kazdopadne je chvili cas nez nekam vyrazime (neprsi - zatim!) neco prispet.
budu to psat asi po dnech a hodne ve zkratce nejvetsi zazitky (uz je to tyden a kousek, co jsem na cestach .))
23. cervna v noci jsem odletela ze sampy do mesta na severovychode (presne v tom cipu jizni ameriky, co zabiha do atlantiku) - mesto se jmenuje Joao Pessoa (Jan Osoba - docela vtipne), pojmenovane na pocest zdejsiho politika, kandidata na viceprezidenta, ktery byl v roce 1930 zabit v nedalekem Recife. Mesto jsem nevidela, dorazila jsem na ubytko ve ctyri rano a dopoledne jsme hledali banku na zaplaceni poplatku za rezervaci, mesto totalne vylidneny, nikde nikdo a vse zavreny, prece jen bylo 24.6. - svaty Jan a obyvatele, pokud meli kam, se uchylili podle me do blizkeho mesta Campina Grande (dve hodky busem na zapad do vnitrozemi), kam jsme i my po neuspesnem hledani otevreny banky vyrazili.
bus mel na dverich napsano `ctete Bibli` takze ja ateista jsem se modlila, aby ji ridic necetl za jizdy... kraj je to hodne nabozensky zalozeny, jen co je pravda... tyhle religiozni oslavy svateho Jana tu vicemene trvaji mesic (cerven). autobusova spolecnost navysila dopravu o jeden bus, cimz zpusobila na autobusaku neuveritelny chaos, dvakrat jsem prenasela svuj megabatoh z kufru do kufru, ale nakonec jsme odjeli. Ubytovali jsem se u moji kamaradky z karnevalu (potkala jsem je v recife v tom samym dome, kde jsem surfovala ja), v byte bylo hodne lidi, takze veselo, dostali jsme matraci nafukovaci v rohu obyvaku a vyrazilo se ven. Nejdriv nam ukazali Sitio Sao Joao (venkovska sidelni jednotka rekneme .)), takova osada kolem kostela, vybudovane umele uprostred velkeho mesta Campina Grande (ma 450 tisic obyvatel a na mape je to takova tecka! - holt tady v brazilii je vsechno vetsi). Ukazka pro zelenace jako ja docela zajimava, bo tam meli vybaveni domu jako na venkove (plne svatych), taky vysazenou cukrovou trtinu, udelanou umelou svatojanskou hranici a tak, vice pri fotkach snad pristi tyden. Pak jsme se sli naveceret a pripravit se na dlouhou noc. Ta kvuli memu vycerpani (bo jsem nespala v letadle) skoncila jiz v pul treti, zatimco mistnaci parili asi tak do sesti. Maji tu specialni namesti u centra mesta `Parque do Povo` (park lidu), kde je mega `pyramida`, kde se tanci hlavne quadrilha (spolecny tanec skupin ve stejnokroji) nebo tam byla sem tam prehlidka cehosi a kohosi .) pak tam mezi stanky s jidlem a restauracemi a osvezovnami byly tez repliky starsich domu, kostelu a tak a taky `ostrovy forro` coz byla mista, kde hrala tradicni hudba, na kterou se tancuje (nevim, asi jako nase polka, rekneme), mistnaci tancej o stosest .)) je to parovy tanec, ale videli jsme i skupinky, ale do tech ostrovu (na parket - budova, ktera ma tri steny otevreny a u ty zavreny je kapela) mohou jen tancici dvojice. Pak tam maji alternativnejsi scenu (kde jsme slyseli moderni marakatu) a taky v dolni casti je mega podium, kde hrajou zname kapely a probiha megaparba.
sobota 25.6. bo vsichni mirne mrtvi, vstavalo se pozde. pak jsme vyrazili autem s Julii a Polianou do Galante, mestecka asi 20 km daleko, kam miril z Campina Grande i vlak forro. V kazdem vagonu hrala jedna kapela - tradicni forro s nazvem `pe de serra` ma jen tri hudebniky (triangl, akordeon a bubinek), vlak byl vyprodan, tak jsme za nim vyrazili autem. Stihli jsme ho na odjezdu z mestecka, neuveritelna scena, lidi na kolejich, stanky tesne u koleji, pred vlakem, ktery jel doslova krokem sli policiste a rozhaneli dav .)) vsude hudba, tanec, chaos, stanky s jidlem a pitim a kravinkama. Z mestecka byl pekny vyhled do krajiny - protoze je zima a je obdobi deste (ktery teda vsichni vitaj samozrejme - obzvlaste zemedelci), tak je to neuveritelne zelena krajina, neco jako nase jaro. Bylo tam par kopcu a rybnik, takze takova skoro ceska krajinka.
po navratu do campiny jsme se nechali vysadit u stare laguny nebo jak to slovo prelozit a obesli jsme si ji (docela dalka), chtela jsem se vyfotit s nejslavnejsimi hudebniky (resp. jejich sochami) ale brazilske krasky se musely kazda nechat vyfotit tak dvacetkrat, a nerespektovaly, ze ja jsem tam stala uz tak dvakrat dyl nez ony (zensky tu jsou mistma stranse drzy podle me - a dravy), takze jsem nastvane odesla bez fotky... jeste jsme vyrazili do parku podivat se, co se tam deje na vecer a po veceri jsem doma usla a uz jsem se neprobudila .)
26. 6. nedele - dopoledne nas probudil zvonek - prisel tatinek poliany, v neuveritelne rozmarne nalade, vsechny vzbudil a recitoval basne a hlavne se pokousel vzbudit do rana parici polianu, coz bylo skoro nemozne, nicmene jsme se mezitim vypravili a tatinek nas svezl na trznici. tam jsme prosli co jsme nasli, popovidali jsme si s par vyrobci, nejlepsi byl pan vyrabejici kozene klobouky a obrazy a pak jsme se najedli a vyrazili na salon tradicinich vyrobku ze statu paraiba (trznice mela jen vyrobky z campiny grande, a i tak toho bylo hodne). Ovsem salon byl narezovej - megastavba a mega moc veci. Koupili jsme jen Cordel (tusim ze pouze severovychodni druh basni lidoveho charakteru), jeslti bude cas, tak poskytnu aspon nazvy nebo pro zajemce pak doma i ty male sesitky (velikost A6), cena kolem 10 az 20 korun, vzdycky s tradicnim obrazkem na predni strane (drevorezba).
Pak jsme se vypravili do Parku Lidu na dalsi davku forro - zacalo prset, pekny slejvak, ktery jsme preckali v restauraci, jak jinak, potom jsme se vypravili do dalsich stanku, kde jsme objevili jednoho z nejslavnejsich autoru Cordelu - Manoela Monteira, myslela jsem, ze uz je mrtvy, nicmene je teda zivy a cily .)) bile vlasy a neuveritelne upovidany, mirne jsem mu nerozumela, ale Ze mi to pak prevypravel .) podepsal nam sve knizecky a vyfotil se s nami. pak jsme jeste vlezli do turistickych informaci a zjistili, o co vsechno prijdeme, pokud budeme sledovat muj cestovni plan (stopu dinosauru, nastenne kresby, vyhledy atd.), ale co se da delat, clovek by potreboval mesic na paraibu, a to bohuzel nemam. jeste jsme vlezli do mistniho kulturniho centricka, kde ucili tancovat forro, Ze netancuje, ale ujala se ho velmi aktivni lektorka, takze si zatancoval tez. Ja jsem tancovala s moderatorem, kterej mel na sobe zlatej ubor s obrazky kaktusu, klobouk na siroko s cipama do boku (dodam foto) a slunecni bryle, prestoze tam byla docela tma... no, exot .) ale tak aspon kroky mi vysvetlil. pak jsem zustali okukovat a odebrali se kolem pulnoci domu, bo druhy den jsme vyrazeli dal.

chcije chcije a chcije

jet na severovychod v zime asi nebyl dobry tah - aneb chcije chcije a chcije.. ale aspon mame vymluvu, proc chodit po trznicich a nakupovat pitominky .))
 aneb doufam, ze to brzy prestane. joao pessoa je mesto bliz africe nez jihu brazilie, zitra snad bude jasno, tak okouknu senegal .)) pa irca